Neomarxismus: Jak zničit západní civilizaci

Neomarxismus a neoliberalismus

Pavel Fendek, analytik slovenského Inštitútu národnej politiky, autor knihy Soumrak evropské civilizace a Evropa ve smrtelném sevření multikulturalismu a islámu: “Neomarxisty jsou všichni, kdo se hlásí k ideám kulturního marxismu Frankfurtské školy a rasistické ideologie multikulturalismu. Základní postulát zastávaný Frankfurtskou školou staví na premise, že pozitivní postoje Evropanů vůči vlastní církvi, rodině, komunitě, národu a rase znamená negativní postoj vůči lidem jiných náboženství, společností, národů a ras. Pokud v této ideologické konstrukci dosadíme místo Evropanů příslušníky jiných ras a kultur, tak tato premisa samozřejmě neplatí. Právě tím je dokázána nevědeckost a účelovost této ideologie: pro Evropany platí, pro ne-Evropany neplatí.”
Zdroj: Parlamentnilisty.cz a Svobodny-svet.cz

Frankfurtská škola a její historický vývoj

Roman Pražák, bloger: “Komunisté a marxisté byli naprosto přesvědčeni, že v případě (1.světové) války dělníci spíše povstanou a vzbouří se proti svým vládcům, než aby bojovali proti dělníkům sousedních národů. Nic z toho se však neuskutečnilo. Jak to, že se Marx tak mýlil? Dva Marxovi žáci-Lukács a Gramsci našli své vysvětlení. Kapitalismus dělníky nezbídačil. Jejich osud se ve skutečnosti zlepšil a revolučně nepovstali proto, že jejich duše byly po dva tisíce let syceny křesťanstvím, které je oslepilo v jejich opravdových třídních zájmech. Dokud křesťanství a západní kultura nebudou vykořeněny z duše západního člověka, marxismus se nemůže zakořenit a dělníci budou revoluci zrazovat.”
Zdroj: Blog na iDnes.cz

Nová levice: Diktatura ve prospěch menšin

Profesor Jan Keller, sociolog, filozof, publicista, v letech 2014 až 2019 byl poslancem Evropského parlamentu: “Neomarxistická levice odmítá celou západní civilizaci a její instituce. Velkou roli při rekonstrukci společnosti má sehrát stát. V podstatě má nastolit přechodnou diktaturu, která povede k absolutně svobodné společnosti. Opět se jede zcela mechanicky podle starého modelu: Diktatura proletariátu měla vyústit do beztřídní společnosti. Diktatura ve prospěch menšin má vyústit do společnosti naprosté svobody všech. Za tímto účelem je třeba: budovat antidiskriminační byrokracii, zlomit panství většiny nad menšinou, přinutit většinu, aby sama požadovala konec svého privilegovaného postavení, aby sama dobrovolně souhlasila s novým světem. Nestačí, aby většina tolerovala jinakost, musí ji milovat. Bez pomoci státu a tvrdých opatření tento odpor překonat nelze.”
Zdroj: Neviditelný pes ve spolupráci se serverem Lidovky.cz
nebo Novinky.cz

Herbert Marcuse: Kdo sehraje roli nového proletariátu, který svrhne západní kulturu?

Další významný představitel Frankfurtské školy, Herbert Marcuse odpověděl na otázku, kdo že sehraje roli proletariátu v nastávající kulturní revoluci, když dělnická třída selhala. Marcuseovými kandidáty byli radikální mládež, feministky, černošští bojovníci, homosexuálové, odcizení, asociálové, revolucionáři třetího světa, všechny rozhněvané hlasy pronásledovaných „obětí“ Západu. Toto byl nový proletariát, který měl svrhnout západní kulturu. Gramsci mezi „utlačované“, potenciální nové členy jeho revoluce, zahrnul všechny „skupiny, jež stojí v dějinách na okraji dění (…), nejen ekonomicky utlačované, ale také ženy, rasové menšiny a mnoho “zločinců”.
Zdroj: knihy Herberta Marcuse

Antonio Gramsci: Dlouhý pochod institucemi

Antonio Gramsci, Marxův žák a italský komunista, revidoval učení Marxe, když tvrdil, že marxisté musejí na Západě spíše nejprve změnit kulturu, protože poté jim moc spadne do klína jako zralé ovoce, než se chopit moci a zavést kulturní revoluci shora. Změna kultury však vyžaduje „dlouhý pochod institucemi“ – uměním, filmem, divadlem, školami, vysokými školami, semináři, novinami, časopisy a novým elektrickým médiem, rádiem. Jedna za druhou musí být dobyta, proměněna a zpolitizována v revoluční agenturu. Poté by měl být lid pozvolna vzděláván k tomu, aby revoluci pochopil a dokonce uvítal.
Zdroj: Sešity z vězení

Herbert Marcuse: Kritická teorie: Západní společnost jako nositel rasismu, fašismu a nacismu

Hebert Marcuse, zakladatel Frankfurtské školy na Columbia University v New Yorku a ideový otec tzv. kritické teorie. V rámci kritické teorie se neustále opakuje, že západní společnosti jsou v dějinách největšími nositeli rasismu, sexismu, nativismu, xenofobie, homofobie, antisemitismu, fašismu a nacismu. V rámci kritické teorie se tvrdí, že zločiny Západu vycházejí z charakteru Západu, jak ho utvářelo křesťanství. Kritická teorie v konečném důsledku vyvolává „kulturní pesimismus“, pocit odcizení, beznaděje a zoufalství, za něhož lidé, přestože žijí v blahobytu a svobodě, pohlížejí na svou společnost a vlast jako na utlačující a nehodnou loajality a lásky. Noví marxisté pokládají kulturní pesimismus za nutný předpoklad revoluční změny.
Zdroj: kniha Smrt Západu, autor: Patrick J. Buchanan

Theodor W. Adorno: Tradiční rodina jako základ fašismu

Nejvlivnější knihou, kterou kdy Frankfurtská škola vydala, je The Authoritarian Personality (Autoritativní osobnost). V tomto oltářním obraze Frankfurtské školy nahrazuje kulturní determinismus ekonomický determinismus Karla Marxe. Je-li rodina hluboce křesťanská a kapitalistická a ovládaná otcem, dá se očekávat, že se z dětí stanou rasisté a fašisté. Když Adorno objevil pravý základ fašismu v patriarchálních rodinách, identifikoval nyní jeho přirozené prostředí – tradiční kulturu. Tyto ideje si levice zvnitřnila. V polovině šedesátých let 20. století byli konzervativci, kteří kritizovali revoluci v univerzitních campech a kteří proti ní vystupovali, běžně označováni za „fašisty“.
Zdroj: kniha The Authoritarian Personality

Herbert Marcuse: Represivní tolerance: „Netolerance k hnutím pravice a toleranci k hnutím na levici.“

V roce 1965 vyšla esej s názvem Represivní tolerance. Autorem byl neo-marxistický filozof Herbert Marcuse, nejvlivnější člen tzv. Frankfurtské školy a ideový lídr západní Nové levice. Tato esej byla ve své době velmi populární a čtená. Podle Marcuseho byl tehdejší systém represivní v tom směru, že byl nakloněn konzervativnímu, normálnímu myšlení a hodnotám. Východisko je podle něj takové, že je nutné systém vychýlit na opačnou stranu. A to prý „může vyžadovat zjevně nedemokratické prostředky.“ Zavedení nových pořádků by vyžadovalo: „netoleranci k hnutím pravice a toleranci k hnutím na levici.“ Plnohodnotná tolerance všech názorů může být zavedena až poté, co se neomarxistům podaří vytlačit všechny opačné názory a zničit všechna nacionální a konzervativní hnutí. Až budou mít všichni výhradně rovnostářské, multikulturní, genderové, antirasistické a neomarxistické názory, tak může být nastolena plnohodnotná liberální tolerance.
Zdroj: Svobodny-svet.cz

Identitární politika – kdo je větší oběť a kdo je větší utlačovatel

Marian Kechlibar, matematik a bloger: “Boj levice s pravicí je jenom jedním z mnoha bojů, které v politické aréně probíhají. Dalším a minimálně stejně důležitým bojem je boj o dominanci uvnitř skupiny samotné, a to je přesně ten boj, který se zavedením soutěže o to, kdo je větší oběť a kdo je větší utlačovatel, změnil v peklo. Nikdo totiž nedokáže stanovit nějaký všeobecně přijatelný žebříček ukřivděných a ještě ukřivděnějších menšin, i když pokusy v tomhle směru byly. Navíc je dost jednoduché, zejména v oblasti genderu, si podle potřeby zkonstruovat menšinu novou, ještě menší a utlačovanější, tudíž ctnostnější a s větším nárokem na politické bonusy. A s vrškem pyramidy je spojen politický vliv, prostor v médiích, granty, dobrá pracovní místa v průmyslu diverzity, čili velmi žádoucí cíle.”
Zdroj: Kechlibar.net

Identitární politika a Intersekcionalita

Ben Shapiro pro Univerzitu Prager: “Intersekcionalita je forma “politiky identit,” dle které závisí hodnota vašeho názoru na počtu skupin obětí, do kterých spadáte. Na nejnižší příčce je osoba, jež každý rád nenávidí – hetero bílý muž. A kdo je nahoře? No, to je těžké říct, protože nové skupiny si nárokují status oběti každou chvíli. Nelze s tím držet krok. Takže, jak tato intersekcionalita funguje? Asi takhle: Řekněme, že jste homosexuální bílá žena. Váš názor je důležitý, ale méně než černé homosexuální ženy. Proč? Protože zatímco všechny ženy jsou utlačovány patriarchátem a všichni homosexuálové jsou utlačováni heterosexuální většinou, černí mají status oběti, který běloši zjevně nemají. Samozřejmě, status oběti gay černé ženy je nižší než u černé trans ženy, který je zase nižší než černé muslimské trans ženy, a tak dále. Čím více členství můžete uplatnit v “utlačovaných” skupinách, tím více křivd, a tím výše se řadíte.”
Zdroj: edukativní videa Univerzity Prager – PragerU.com

Neomarxismus – zlo s laskavým úsměvem (1. díl)

Michal Walter Kraft: “Na území státu jsou dováženi přistěhovalci, původní obyvatelé jsou nuceni je živit. Kdo nesouhlasí, je potrestán. Vrchnost nabádá původní obyvatele k mísení se s přistěhovalci. Kdo nesouhlasí, je potrestán. Zločiny přistěhovalců vůči původnímu obyvatelstvu (nejčastěji vůči ženám a dětem) jsou popírány, zároveň je původnímu obyvatelstvu připisován podíl viny na jejich spáchání. Kdo na tuto skutečnost upozorní, je potrestán. Hodnoty, činy a tradice předků původního obyvatelstva jsou zamlčovány, zpochybňovány, překrucovány, nebo vysmívány. Kdo s tímto projeví nesouhlas, je potrestán. Nesmyslné, groteskní, děsivé? Jistě. Nejedná se však o výňatek z nějakého katastrofického románu, ale o stručný popis reality, ve které již do velké míry žijeme.
Zdroj: ParlamentniListy.cz

Neomarxismus – zlo s laskavým úsměvem (2. díl)

Michal Walter Kraft: “Nacisté a bolševici samozřejmě chtěli člověka zcela ovládnout, aby sloužil jejich záměrům, avšak člověk měl pořád zůstat člověkem – i když strašlivě zmrzačeným. Něco takového však neomarxistům zdaleka nestačí – oni hodlají zajít mnohem dál. Jejich záměrem je vytvořit úplně nového tvora: nemuže, neženu, nečernocha, nebělocha, bez rodiny, bez národnosti, bez vlasti, bez víry, bez historie, bez tradic, bez budoucnosti, bez radosti, bez domova, bez lásky a… bez naděje. Jejich ideologie neguje vše, na čem vznikla prosperita západní civilizace. Jde o ideologii, která popírá samotnou biologickou podstatu člověka, jde o ideologii popírající lidství. Tito fanatici nenávidí Západ, nenávidí svobodu, nenávidí demokracii a udělají vše, aby je zničili.
Zdroj: ParlamentniListy.cz

Kapitoly z dějin kulturní revoluce na Západě

Jan Cholínský, autor je historik:

Kapitoly z dějin kulturní revoluce na Západě (I)
Kapitoly z dějin kulturní revoluce na Západě (II)
Kapitoly z dějin kulturní revoluce na Západě (III)
Kapitoly z dějin kulturní revoluce na Západě (IV)
Kapitoly z dějin kulturní revoluce na Západě (V)
Kapitoly z dějin kulturní revoluce na Západě (VI)