Klimatismus

Zelený útok na civilizaci

Jan Žamboch, farmakolog, právník a spolupracovník IVK: “Komisařka EU pro dopravu Violeta Bulcová nám sdělila, že „Všechny druhy dopravy by měly přispět k dekarbonizaci našeho systému mobility. Cílem je dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. Tato slova bohužel nelze brát na lehkou váhu. Elektrifikace dopravy by si vyžádala obrovský nárůst těžby lithia a kobaltu. Ty se těží za značných nákladů časových (uhličitan lithný získávaný měsíce trvajícím odpařováním solanky) nebo energetických (uhličitan lithný ze spodumenu a kobalt těžený souběžně s mědí) nebo za podmínek, které nám připadají nepřijatelné (kobalt těžený v Demokratické republice Kongo – asi 60 % světové produkce). Těžba kovů mnohdy vede k závažným škodám na životním prostředí. K tomu všemu se lithium-kobaltové baterie nerecyklují.”
Zdroj: Institut Václava Klause

Za změny klimatu nemohou emise CO2, ale úbytek zeleně

Jaroslav Šíma a Vladimír Kavka, dva čeští experti na údržbu krajiny, zpochybňují teorii o zásadním vlivu průmyslových emisí na takzvané globální oteplování: “Naše hypotéza vychází z představy, že zásadní příčinou takzvaného globálního oteplování nejsou lidmi produkované emise skleníkových plynů, ale právě celosvětový úbytek zeleně a tedy masivní ztráta jejího klimatizačního efektu. Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) došlo jen za posledních 20 let k redukci či likvidaci asi 350 milionů ha zelených ploch, což je pro srovnání plocha desetkrát větší než Německo nebo 44násobek rozlohy České republiky. Co se týče skleníkového efektu, vůbec nejvíc se na něm ze 70 až 75 % podílí vodní pára. A o tu se prakticky nikdo nezajímá, i když právě ona může výrazně měnit fyzikální vlastnosti atmosféry. Zásadní význam naopak přisuzujeme CO2, tedy plynu, který se na skleníkovém efektu podílí z 20 až 25 %, ale jeho celkový podíl v atmosféře se za posledních 100 let zvýšil z 0,03 % na 0,043 %.”
Zdroj: Info.cz

Nevíme, co způsobuje teplotní změny

Petr Pokorný je biolog a ředitel Centra pro teoretická studia (společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky). Výsledky výzkumů publikoval ve stovkách vědeckých prací a v desítkách knih, odborných i popularizačních: Když se podíváme na většinu proxy-dat z holocénu, ukazuje se, že jeho střední část, zhruba v době mezi 8000 a 4000 let před současností, byla z hlediska teploty zvlášť stabilní a celkově teplá. O posledních čtyřech tisíciletích už to tolik neplatí. Teploty v nich kolísají v jakémsi kvazi-periodickém stylu a celkově pozorujeme trend průběžného ochlazování. Nikdo netuší, zda toto ochlazování již můžeme hodnotit jako pomalý sestup do další ledové doby, nebo ne. Faktem však je, že období mezi vrcholným středověkem a koncem 19. století patřilo v rámci holocénu mezi nejchladnější vůbec. Proto mu populární a trochu nadneseně říkáme „malá doba ledová“. Od jejího konce se zase otepluje. Jeden z rozumných názorů říká, že to může být jen návrat k holocennímu normálu.
Zdroj: Svobodny-svet.cz

Stručný průvodce historií bludů o globálním oteplování

Jaromír Bradávka, publicista,spisovatel: “Klima planety a jeho změny podléhají vlivu mnoha faktorů, přičemž člověk je až ten úplně poslední. Hlavní faktory působící na pozemské klima jsou:
1. Vzdálenost Země od Slunce a změny oběžné dráhy.
2. Cykly sluneční činnosti.
3. Působení kosmického záření na zemskou atmosféru.
4. Poloha a pohyb pozemských kontinentů.
5. Směr, rychlost a objem proudění a promíchávání mořské vody (termohalinní výměník a mořské proudy).
6. Velké sopečné výbuchy (Yellowstone, Toba)
7. Pády velkých vesmírných těles (Chicxulub na přelomu druhohor a třetihor před 66,5 mil. let) Kombinace těchto faktorů, jejich vzájemné zesilování a rušení vytvářejí nesmírně složitý proces pravidelných i nepravidelných změn zemského klimatu.”
Zdroj: Rukojmi.cz

Profesor Šesták: Co nečte Greta a její záškoláci

Profesor Šesták: “Největším producentem CO2 je výroba cementu, bez kterého by se život světa v podstatě zastavil. Obdobnou roli zastává automobilismus, který je výdobytkem moderního života a jeho produkce je dnes další hnací silou ekonomiky. Nahrazení běžných aut elektromobily by způsobilo třesk nejen ve výrobě, ale hlavně v odběratelích. Elektromobily se stanou doménou bohatých a staré stroje se rozplynou na trzích Afriky a Asie a ještě více se tak rozevře propast mezi chudými a bohatými. Ale i elektromobil potřebuje energii, a tak by dnes v průměru jeden Temelín stačil zhruba na půldenní provoz aut na našich dálnicích. Jen v České republice je registrováno zhruba pět a půl milionu osobních aut, a tak by Temelín dokázal nabít baterie každému z nich jen každý šestý den, a to nemluvím o bateriích, jejích výrobě a likvidaci. Jedna americká studie prokázala, že i elektrické koloběžky jsou v součtu škodlivější než jízda městským autobusem. Navíc pro zajištění plné elektromobility by bylo zapotřebí vybudovat nějakých pět dalších, nenáviděných, nukleárních elektráren, a to nezapočítávám vyřešení neekonomické nákladní dopravy.”
Zdroj: ParlamentniListy.cz

Nenásledujme falešné proroky

Jiří Weigl, český ekonom, v letech 2003–2013 vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Václava Klause, od ledna 2009 člen Národní ekonomické rady vlády: “Jestliže dříve lidé pro příchod deště obětovali potraviny, zvířata, zajatce nebo vlastní děti, v moderní vyspělé společnosti mají být obětinou osobní automobily, letadla, hovězí maso, turistika atd., zkrátka vše, co je pro moderního člověka a životní styl nějak cenné a typické a charakterizuje životní standard vyšších vrstev, v nichž se také toto nové náboženství zrodilo. Tato oběť má přinést vykořeněnému člověku západní společnosti pocit pokání a jakéhosi odpustku za viny a hříchy, které jsou mu spolu se strachem z budoucnosti neustále intenzívně vtloukány. Mezi aktivisty, intenzívně prožívajícími „klimatický žal“, se šíří kampaně proti rození dětí, neboť to prý ohrožuje planetu.”
Zdroj: Neviditelny pes

Klimatický alarmismus

Petr Robejšek (* 10. 12. 1948) je politolog, ekonom, komentátor a publicista žijící v Německu. V říjnu 2016 mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy: “Pokud jde o klimatickou změnu, tak ta podle mého názoru možná existuje jako jeden z výkyvů dlouhodobých ukazatelů. Ale přesnost a hlavně objektivnost jejich měření je velmi nejistá. Navíc není prokázáno, že klimatickou změnu zavinil hlavně člověk a je zcela vyloučeno, že ji mohou ovlivnit opatření Německa a několika evropských států. V tomto smyslu se jedná o zcela ezoterickou politiku.Reálný mocenský význam má klimatická změna jednak jako nástroj hysterického alarmismu, který má odvést pozornost od skutečných (a neřešených) problémů. Za druhé má být nástrojem na zvyšování daní a tudíž (morálně zdůvodněné) okrádání občanů.”
Zdroj: ParlamentniListy.cz