“Svoboda dnes už nikoho fakticky nezajímá. Nahradila ji rovnost, před třiceti lety zprofanovaná komunismem, dnes opět vystrčená moderními levicovými pokrokáři na piedestal. Málokdo si uvědomuje, že na úkor svobody. Ta je nám denně salámovou metodou po kouskách odebírána pod hesly ochrany těch či oněch menšin, klimatu, zdraví a všemožných dalších libě znějících falešných záminek. Učí nás nedůvěřovat svobodnému jednotlivci a jeho moudrosti, ale spoléhat ve všem na všemocný stát, který nás má chránit před sebou samými a bránit diskriminaci všech všemi. Znovu existuje pouze jediná pokrokářská pravda, jiné názory jsou lži nebo fake news, znovu se šíří cenzura a je vynášena do nebes.” PhDr. Ing. Jiří Weigl, CSc., Institut Václava Klause
Markéta Šichtařová: Liberální demokracie aneb když hlasitá menšina uřve svůj názor na úkor většiny
Markéta Šichtařová, nejčtenější a nejcitovanější česká ekonomka, vystudovala VŠE, zastřešuje program hnutí Trikolora v oblasti ekonomiky: “Některým lidem už nevoní nejpraktičtější forma vlády, totiž demokracie. Místo ní se vzhlédli v něčem, čemu začali říkat „liberální demokracie“, a co se v jejich pojetí vyznačuje tím, že hlasitá menšina uřve svůj názor na úkor většiny. Na první pohled se to jeví jako technicky nemožné. Jak by mohla menšina uřvat většinu? Ale pohled na evropsko-americkou civilizaci ukazuje, že to nejen možné je, ale že se to dokonce i děje. Jistá část „progresívních menšin“ totiž vynalezla velmi efektivní nástroje, jak toho docílit. Oblíbenými nástroji jsou citové vydírání („když naši loď s ilegálními imigranty nepustíte do přístavu, umřou hlady“), strašení („když budete létat, kvůli CO2 se uškvaříme“), vyhrožování („How dare you?!“), či třeba vzbuzování pocitů provinilosti („historicky jsme kolonialisté a musíme se vykoupit pozitivní diskriminací“). A aby takový nátlak dobře fungoval, musí být organizovaný. Podobně jako jeden zaměstnanec si prosadí málo, proto se sdružuje do odborů, podobně jako jeden podnik si prosadí na vládě málo, protože se sdružuje do komor a najímají si lobbyisty, tak taky jeden progresívní liberál si prosadí málo, a tak se zakládají… politické neziskovky.”
Zdroj: Sichtarova.blog.idnes.cz
Manifest IVK: Obrana demokracie před liberální demokracií
Prezident Václav Klaus: “Pojem „liberální demokracie“ není neutrálním politologickým termínem, stal se v současnosti propagandistickým heslem. Jeho smyslem je zúžit pojem demokracie – jako obecného prostoru a mechanismu pro otevřenou politickou soutěž – na jednu jedinou podobu uspořádání společnosti. A tím vlastně demokracii jako takovou sprovodit ze světa”, “Tvrdí se nám, že bylo třeba, aby byla původní parlamentní demokracie v důsledku nezastavitelného pokroku nutně – oni říkají pouze – „obohacena“ o doktrínu lidských práv a o ochranu přírody a menšin. Nedodává se, že to předpokládá nemalá omezení původních, s demokracií spojených občanských svobod, jakými jsou svoboda slova, nedotknutelnost soukromí a vlastnických práv. Toto „obohacení“ nemůže být provedeno bez paralelního zavádění tvrdých regulací i takových stránek života lidí, které v demokratické společnosti nikdy a nikým v minulosti regulovány nebyly.”
Zdroj: Klaus.cz
Petr Hampl: Tzv. kavárna stále tvrději útočí na každého, kdo s nimi projeví nesouhlas
Česká společnost směřuje k násilnému konfliktu. Směřuje k němu už několik let, krok za krokem, postupně, ale jistě. Na jedné straně dochází k tomu, že je zakrýván skutečný rozdíl v zájmech, tedy to, že členství v Evropské unii a naše zapojení do mezinárodních struktur je velmi výhodné pro horních přibližně 5% a značně nevýhodné pro naprostou většinu společnosti. O tom se nesmí mluvit, stejně jako se nesmí mluvit o téměř žádné opravdu důležité záležitosti. Vedle toho ale vidíme, že se radikalizuje tzv. kavárna, tedy městští intelektuálové, korporátní úředníci a profesionální neziskovkáři. Stále tvrději útočí na každého, kdo s nimi projeví nesouhlas. Nejprve své odpůrce „jen“ označovali za fašisty, nacisty, xenofoby a ruské agenty, pak je začali cenzurovat, v posledních měsících začalo docházet na fyzické přepadání a vyhazování z práce, a můžeme počítat, že se to bude stupňovat. Tito anticivilizační aktivisté se již nedokážou zastavit. Kdokoliv z nich by projevil umírněný postoj, jeho soudruzi se obrátí proti němu. Tudíž se navzájem radikalizují a posouvají společnost stále blíže k vážnému násilnému konfliktu. Hanebné jednání pana Hůleho do této logiky zapadá.”
Zdroj: Megazpravy.cz
Vlastimil Vondruška: Dejte nám už pokoj se svým aktivismem a zákopovou válkou
PhDr. Vlastimil Vondruška, CSc., český historik, publicista a spisovatel: “Bijte mě po hlavě, ale já si myslím, že v demokracii se má menšina podřídit většině. Vládu máme nechat vládnout a u voleb jí vystavit účet. Kdybychom tohle ctili, zase bychom se mohli s přáteli a sousedy bavit o normálních věcech…Současná demokracie rozhodně není demokracií v tom smyslu, jak byla kdysi vnímána a jak ji definují politologické studie. S rozvojem komunikačních možností má každý pocit, že může do všeho mluvit (většinou i do věcí, o kterých nemá ani ponětí). Ba co víc, začalo se nám vnucovat, že musíme vést permanentní revoluci, permanentní odpor, že nelze nechat politiky vládnout, i když byli demokraticky zvoleni, ale musíme jim jít pořád „po krku“…Střety se stávají ostřejší, lidé jsou naštvanější a politici zoufalejší.”
Zdroj: iDNES.CZ
Jiří Fuchs: Bruselský režim jako měkká a plíživá totalita
Jiří Fuchs, filozof, šéfredaktor Distance, lektor Academia Bohemica, spolupracovník Občanského institutu, autor sedmisvazkové řady FILOSOFIE: “Bruselská politika je evidentně určována neomarxistickou ideologií, která od šedesátých let ovládla celý Západ…Jsou zřejmě dva hlavní důvody, pro které lidé většinou nedokážou rozpoznat totalitní povahu současné ideologie Západu. Jedním z nich je rétoricky působivá a mediálně fixovaná sebechvála, v níž je současný Západ líčen jako když ne přímo pravý ráj humanity, tedy jako nejvyšší stupeň jejího vývoje. Druhý důvod už taky známe. Je jím chronická povrchnost v chápání pojmu totality…právě současný způsob uskutečňování realizace totalitní ideologie se vyznačuje nenápadností, která její identifikaci ztěžuje. Pro tuto nenápadnost je bruselský režim charakterizován jako plíživá, měkká totalita.
Zdroj: Distance.cz, knihy Jiřího Fuchse ke koupi zde
Václav Klaus ml: Negativní vs pozitivní lidská práva
Václav Klaus ml., český politik a předseda nového politického uskupení – Trikolóra hnutí občanů, které založil: „věřím naší biologii ze sedmé třídy, kde nám říkali, že savci mají dvě pohlaví… Tím nechci zlehčovat, že jsou promile případů někoho v jiném těle, ale to jsou věci, které mají řešit lékaři a není to věc politiků. Základním smyslem politiky a demokracie je přece ochrana většiny…Ne všechny takové pidi minority, které mají tohle nebo támhle, ale musí se primárně myslet na většinu. Základní lidská práva, jak je definovali osvícenci, to jsou takzvaná negativní práva. Tedy aby nám někdo něco nedělal. Právo na život, na majetek. Dnes co dominuje, jsou pozitivní práva, která se musí někomu sebrat, aby se zase dávala. My jako Trikolóra jsme brutálně a striktně na straně lidských práv, ale v původním významu. Nechat žít, neútočit na život, nebrat majetek, dokud nebudou zasahovat do práv jiných lidí.“
Zdroj: Parlamentnilisty.cz
Jan Gregor: Nestranná duhová ombudsmanka
Jan Gregor: “Ombudsman je ze zákona povinen postupovat při výkonu svého mandátu nezávisle a nestranně (§ 5 zákona o veřejném ochránci práv)…Za šestiletého mandátu ombudsmanky Šabatové došlo k mnoha kontroverzním krokům, které vyvolaly vášně, jako například tzv. kauza šátků. Ke konkrétnímu porušení nestrannosti ombudsmana ovšem došlo relativně nedávno, a to bez jakékoliv mediální pozornosti…O kampani za uzákonění stejnopohlavního manželství se v žádosti nehovoří. Nicméně v současnosti jsou finanční prostředky z kampaně We are fair prokazatelně využívány na marketingovou kampaň prosazující uzákonění homosexuálního manželství (plakáty, spoty například na youtube a placenou inzerci, billboardy na nádražích, atd). Veřejný ochránce práv se tak stal participací na výše zmíněném projektu součástí kampaně za uzákonění homosexuálního manželství… “Od tohoto zakladatelského ideálu se Kancelář veřejného ochránce práv v posledních šesti letech výrazně odchýlila. Místo zastávání se bezbranných a omezených na svých právech se současná Kancelář veřejného ochránce práv výrazně angažuje v kulturních válkách a usiluje o převýchovu společnosti.”
Zdroj: Echo24.cz
Aleš Valenta, IVK: Německo: Plíživý nástup nové totality
Aleš Valenta, IVK: “Jak píše Lukas Mihr v článku Eroze svobody slova, jejž otiskl měsíčník TichysEinblick, metod uplatňovaných v Německu proti lidem se „špatnými“ názory je mnohem více. Dostávají se do sociální izolace, jsou ostouzeni zglajchšaltovaným tiskem, ztrácejí možnost kariérního postupu, vysokoškolští učitelé přicházejí o možnost účasti na lukrativních grantech a projektech. Mnozí studenti byli kvůli svým názorům vyhozeni svými kolegy z bytů, které si společně pronajali. Někdejší předseda dolnosaské mládežnické organizace AfD „Mladá Alternativa“ Lars Steinke dostal v roce 2017 od svého domácího výpověď z pronajatého bytu s odůvodněním, že by se objekt mohl stát terčem útoku levicových extremistů. Soud dal pronajímateli za pravdu s tím, že Steinke se zamlčením svých politických aktivit dopustil „záludného klamu“.Tlak proti nositelům nekonformních názorů sílí i v oblasti byznysu. Nedávno vyrukovala firma Volkswagen s kodexem správného chování, varujícím zaměstnance před porušováním a kritikou posvátné krávy multikulturalismu.”
Zdroj: IVK nebo sborník v pdf
Tomáš Břicháček: Ohrožení svobody po 30 letech od roku 1989
JUDr. PhDr. Tomáš Břicháček, Ph.D., právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé, publicista věnující se dění na úrovni EU: “Po třiceti letech od roku 1989 se řada z nás cítí v mnoha ohledech opět nesvobodnými. Hlavním nebezpečím pro svobodu je dnes levicový progresivismus a jeho maniakální ambice řídit společnost do nejmenších detailů, převychovávat ji ke svému obrazu, poroučet větru a dešti. Marxismus se vrací v nové, zákeřnější podobě, která svobody upíjí po malých doušcích, zastřeně (kvóty, povolenky, boj proti stereotypům, dezinformacím, nenávistným projevům apod.), s halasným odvoláváním se na ušlechtilé cíle. V pozadí je stále stejná dychtivost zbořit starý svět a vybudovat nový „pokrokovější“, „spravedlivější“, „dokonalejší“. Mnozí bohužel zůstali ve svém vnímání politiky zamrzlí v době studené války..Kopnout si do Gottwalda nebo do Brežněva dnes vyžaduje asi tolik odvahy jako vymezit se proti Čingischánovi a je to politicky přibližně stejně aktuální. Celý článek.
Zdroj: Facebook Tomáše Břicháčka
Benjamin Kuras: Blíží se zánik demokracie?
Benjamin Kuras, spisovatel, novinář a bývalý pracovník české redakce BBC: “Blížící se civilizační pád poznáme podle rostoucího počtu občanů závisejících ekonomicky na státě a ponechávajících státu odpovědnost za své životy. A taky podle toho, že politici, kteří na to upozorňují a chtěli by občany k osobní odpovědnosti vrátit (konzervativci čili pravice), prohrávají volby s těmi, kteří občanům slibují ještě větší pohodu na státní útraty (liberálové, čili levice)”, “U demokracie nástup likvidační fáze poznáme podle toho, že si dává přívlastky. My Středoevropané pamatujeme, jak rychle demokracii zlikvidoval přívlastek „lidová“. Dnes demokracii vidíme dusit se pod tak často omílaným přívlastkem „liberální“, který však stále častěji slouží k omezování svobod a zákazu myšlení označovaného za neliberální, nekorektní nebo zpátečnické. Proměňuje se tak v novou totalitu, jejíž nástup je nenápadný, neboť nepracuje násilím, nýbrž lstí.
Zdroj: Neviditelny pes ve spolupráci se serverem Lidovky.cz
Tomáš Břicháček: Antidiskriminační práva: Zásahy do soukromí, porušování svobody myšlení
JUDr. PhDr. Tomáš Břicháček, Ph.D., právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé, publicista věnující se dění na úrovni EU: “Jádrem antidiskriminačního práva je neostře vymezený koncept zákazu diskriminace podle stanovených kritérií, jejichž pestrá množina se postupně rozrůstá. Dalšími charakteristickými rysy jsou různé formy zvýhodnění cílových chráněných skupin (obrácené důkazní břemeno v soudních řízeních, kvóty apod.), vytváření specializovaných dozorových orgánů, zapojení lobbistických „nevládních“ organizací do prosazování této legislativy či „osvětové“ kampaně…Vytváří prostor pro aktivismus a exhibicionismus progresivistických soudců, dozorových úředníků, ombudsmanů apod. Výsledkem mohou být vtíravé zásahy do soukromí a soukromoprávních vztahů, porušování svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání, šikanování lidí ze strany státní moci, právní nejistota, zpochybnění práva na spravedlivý proces, dotěrné kampaně i hysterické štvanice. Ve společnosti vzniká klima honu na čarodějnice.”
Zdroj: Institutvk.cz
Roman Joch: Liberální demokracie se podobá komunismu
Roman Joch, publicista, politický komentátor, překladatel a ředitel Občanského institutu: “Komunisté i liberální demokraté tvrdí, že lidé, kteří nesdílejí jejich názory, mají takzvané falešné vědomí – v důsledku předsudků nevědí, co je pro ně dobré, což vědí komunisté a liberální demokraté”, nebo: “Individuální práva byla nahrazena kolektivními a moc státu narostla – antidiskriminační zákony, například proti nenávistnému projevu nebo domácímu násilí zavádějí moc státu do soukromých vztahů, a proto dnešní liberální demokracie svobodu v jejím jménu omezuje”, nebo: “Navíc komunismus a liberální demokracie mají i stejné nepřátele – církev, národ, metafyziku, morální konzervatismus, rodinu.
Zdroj: Česká pozice, Internetový magazín deníku Lidové noviny a serveru Lidovky.cz
Andrej Duhan: Z liberální demokracie se stala ideologie. Už jí nejde o svobodu
Andrej Duhan: “Vytěsňováním a ostrakizací názorů společenských skupin liberální demokraté – centrističtí fanatici – ničí liberální demokracii. Namísto střetu názorů prosazují jediný správný názor, čímž nás postupně připravuji o pluralismus i demokracii”, “Liberální demokracie je ohrožena. Obvykle jsou podezřelými fake news, populismus a ruský prezident Vladimir Putin. Největší ohrožení je však zevnitř – od liberálních demokratů, kteří si osobují právo určovat správné a nesprávné názory.”
Zdroj: Česká pozice, Internetový magazín deníku Lidové noviny a serveru Lidovky.cz
Vyhazovy z práce za jiný názor jako za bolševika
Tomáš Haišman, ředitel Odboru azylové politiky Ministerstva vnitra, odstoupil kvůli výrokům, že migrace je spíše ekonomická než uprchlická a že středoevropské země V4 jsou „základním oponentem neomarxistických sociálních experimentů z pera Evropské komise.
Jaroslav Matýs odstoupil kvůli kritice klimatické aktivistky Gréty Thunbergové z pozice člena Pracovní skupiny pro dětskou a dorostovou psychiatrii při Ministerstvu zdravotnictví ČR.
Dr. David Mackereth pracoval jako lékař šestadvacet let pro britskou Národní zdravotní službu (NHS) a byl propuštěn poté, co sdílel svůj názor, že existují jen dvě pohlaví, která máme od narození.
Číst dále