Svoboda slova v ohrožení

Dej vědět známým

“Co se při policejním vyšetřování stalo? Harry Miller: “Policie měla třicet mých tweetů. Zeptal jsem se, čeho špatného jsem se dopustil. A v ten okamžik mi policista řekl tu nesmrtelnou větu: ‘Musím prověřit vaše myšlení.’ Bohužel máme v posledních měsících namířeno stejným směrem: Vláda zavedla pojem předsudečná nenávist. Marian Kechlibar

26. srpna 2019 schválila vláda Andreje Babiše nominaci Věry Jourové na post eurokomisařky pro období 2019 až 2024.

EU a OSN proti svobodě slova

Doporučujeme články na téma novodobé cenzury na Gatestone Institute:

Josef Provazník: Žijeme v totalitním státě?

Josef Provazník, konzervativní komentátor a spisovatel, autor satirické knihy Odhalujeme Putinovy lži: “Kvůli komentům na Facebooku se občas chce vyhazovat z politických stran, lidé kvůli nim mají problémy v práci, padlo i nějaké to trestní oznámení, ale aby chtěla policie kvůli fejs komentu po Sněmovně vydání poslance, to tady ještě nebylo. Na takové novoty si zvykat nechci. Dokud lidé přímo nevyzývají k vraždění jednotlivců či celých skupin obyvatelstva, mají právo si psát, co chtějí. Jestli naše policie neví, co je to svoboda slova, nechť její příslušníci odevzdají odznaky a jdou se živit něčím jiným. Ten požadavek policie je o to absurdnější ve světle případu bývalého radního za ODS Martina Langa, který přímo vyzýval k zavraždění prezidenta Zemana. Tam bylo to stíhání dle mého laického pohledu na místě. V tomto týdnu však bylo stíhání zastaveno…Pokud policie myslí to vydání poslankyně (Maříkové, SPD) skutečně vážně, můžeme se začít směle bavit o pojmech, jako je “policejní stát” a vším, co s tím v praxi souvisí.
Zdroj: Facebooková stránka Josefa Provazníka

Tomáš Břicháček: Bojem proti „hate speech“ a „fake news“ chce EU umlčet ideové protivníky z veřejné diskuse

JUDr. PhDr. Tomáš Břicháček, Ph.D., právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé, publicista věnující se dění na úrovni EU: “Evropský levicově-liberální mainstream má ambici budovat „nového člověka“ a definovat novou „pravdu“ – pravdu o evropské integraci, o změnách klimatu, o migraci, multikulturalismu, „genderu“, LGBTI(…) apod. Kdo tuto novou pravdu zpochybňuje, musí být jako „hater“ nebo „dezinformátor“ nahlášen, diskvalifikován, zablokován, smazán, korigován „správným“ („pravdivým“) názorem...Na tuto hru přistoupit nikdy nesmíme. Nenechme si vnutit progresivistické „pravdy“, jako ty jediné správné, o nichž se nediskutuje. Nepřestávejme pod nánosem líbivých frází ostře vidět snahy o prachobyčejnou cenzuru.”
Zdroj: Neviditelnypes ve spolupráci se serverem LIDOVKY.cz

Profesor Jiří Fuchs: Nový úřad pro boj s ruskou propagandou a “dezinformacemi”: Ministerstvo pravdy

Jiří Fuchs, filozof, šéfredaktor Distance, lektor Academia Bohemica, spolupracovník Občanského institutu, autor sedmisvazkové řady FILOSOFIE: “Měkká totalita je charakterizovaná tím, že realizuje totalitní ideologii postupně a nenápadně, salámovou metodou. Páchá totiž revoluci ve svobodných společnostech, takže její kormidelníci zkoušejí, co jim poměry a okolnosti dovolí. Až do migrační krize si vedli geniálně; všelijaké homo-gender a lidskoprávní lobby měly hody. S migrační tsunami to však soudruzi přepískli, takže mají najednou problém. Soudruzi tedy instinktivně zkoušejí obnovit monopol na informace a správné názory silou. Proto zřizují ministerstva pravdy, jak je s orwellovskou ironií titulují občané. Ale i oni tuší rizika. Ona taková ideo – policie je přece jen ve vzorových demokraciích a v oázách svobody trochu na hlavu. Takže zase: Uvidíme, kam až zajdou…Když se ohradíte proti rasismu barevných, kriminalitě migrantů, nadřazování homosexuálů, absurditám genderového rovnostářství či loupení dětí státní mocí a agresivitě státem podporovaných levicových bojůvek, budou korektoři křičet, že jste rasista, xenofobní kriminálník, homofob, zajatec patriarchálních stereotypů, autoritář a fašista. “
Zdroj: Distance.cz

Zdeněk Lanz: „Dezinformační weby“ útočí

Zdeněk Lanz: “Podle definice Ministerstva vnitra ČR je dezinformace systematické a úmyslné klamání…Proč lidé „dezinformační weby“ čtou? V článku Dezinformátoři.cz: Nejvlivnější český dezinformační web jsou Parlamentní listy na idnes.cz se mj. uvádí, že podle aktivistů z Kremlin Watch (strategický program Evropských hodnot) je zarážející, že jedna čtvrtina dotázaných obyvatel České republiky více důvěřuje „alternativním médiím“ (konkrétně Parlamentní listy, AC24.cz, První zprávy.cz), než tradičním (Česká televize, Český rozhlas, či deníky Právo nebo Hospodářské noviny)…Má snad někdo patent na to, aby rozhodl, co je a co není dezinformace? Ano, patrně jsou takoví lidé. Alespoň podle jejich vlastního tvrzení. Jsou to většinou samozvaní kazatelé a obránci té jediné správné pravdy. Té jejich pravdy. A nutno uznat, že to dělají velice rafinovaně. Mezi vyložené a prokazatelně nepravdivé informace totiž zařazují články, v nichž často jedinou „dezinformací“ je to, že obsahuje jiný názor, než je ten jejich.”
Zdroj: Neviditelnypes, ve spolupráci se serverem LIDOVKY.cz

Markéta Šichtařová: Regulací fake news odnaučíme lidi myslet. Školy bojují proti fake news pomocí..fake news

Markéta Šichtařová je nejčtenější a nejcitovanější česká ekonomka, vystudovala VŠE a působila na analytických pozicích ve Volksbank CZ. V knize S androidkou v posteli se Šichtařová zabývá i trendem fake news a říká, že jsou dezinformace obecně přeceňovány a to je nejen zbytečné, ale v některých ohledech i nebezpečné. Podle ní by se tzv. fake news neměly regulovat. „Regulací odnaučíme mladé i starší lidi vlastnímu myšlení, stanou se z nás velice snadné oběti fake news, protože je nebudeme umět rozpoznat,“ argumentovala ekonomka. Navíc je podle ní boj proti desinformacím častěji spíš bojem proti opačným názorům…Je nutné mít co největší rozhled, používat selský rozum a porovnávat zdroje mezi sebou. Ostrakizování některých webů, že jsou dezinformační, a proto je nečtěte a zůstaňte závislí jen na jednom správném, to je cesta do pekla. U nás ten správný hlásá: jsme pro euro, větší integraci v rámci EU, genderovou korektnost, podporu imigrace, environmentální žal a alarmismus. Když tato témata někdo zpochybní, je označován jako Putinův agent atd.”
“Zdroj: iDNES.CZ, nebo zde, dále článek o fake news na Neviditelný pes nebo článek o fake news na Konzervativninoviny.cz

Jordan Peterson: Podmínkou uvažování je i riziko, že někoho urazíte

Jordan Peterson: „Proč by vaše právo na svobodu slova mělo být silnější než právo transgenderových osob na to, aby nebyli uráženi?“ zeptala se ho v lednu redaktorka britské televize. „Protože podmínkou uvažování je i riziko, že někoho urazíte. Podívejte se, jak se tu teď bavíme. Vždyť vy nepochybně ve své snaze dobrat se pravdy jste ochotná podstoupit riziko, že se mě dotknete. Proč byste na to měla mít právo? Je to docela nepříjemné,“ opáčil Peterson a zatímco se zaskočená novinářka snažila vzpamatovat, vítězoslavně vyrazil: „Cha! Dostal jsem vás!“
Zdroj: iDNES.CZ nebo video na Youtube

Vadim Petrov: Tradiční média vs. alternativní weby, blogeři a definice dezinformace

Vadim Petrov, člen Rady pro rozhlasové a telvizní vysílání: “Novináři, kteří se léta živili svými komentáři vliv ztrácejí. Ten přejímá úspěšný blogger, člověk, který píše zajímavé posty na sociální sítě a lidé ho čtou. …Tradiční žurnalistka vyklízí scénu, ale urputně se brání. V tom boji se hodí cokoliv. Kdyby jen facky. Populární je tvrdit o konkurentovi, že je dezinformátor. Ten, kdo to tvrdí a přitom nepředloží důkazy, že se jedná o činnost, která “má za cíl ovlivnit úsudek a názor, ” je sám dezinformátor. Abychom tomu správně rozuměli – dezinformátor není ten, který veřejnosti předkládá chybné, klamavé a falešné informace, těch jsou v médiích tisíce, ale musí být prokázáno že se “jedná o záměrný a plánovaný cíl…”. Buď to ten, kdo o jiném napsal, že je dezinformátor, dokáže, nebo musí citovat autoritu. A tou je v naší zemi Ministerstvo vnitra…“Ministerstvo vnitra však žádné weby za desinformační neoznačuje, žádné seznamy desinformačních webů nevytváří a konkrétní weby z hlediska způsobu informování neposuzuje. Posuzuje jen konkrétní informace,” – vyjádření pro Českou justici. Pamatujme na to, když se někdo tímto termínem ohání. Bez důkazu je sám dezinformátor. Vždycky jde nakonec o moc nebo o peníze. V případě médií o obojí.”
Zdroj: Vadim Petrov na FB

Jiří Fuchs: Politická korektnost jako nástroj novodobé inkvizice

Jiří Fuchs, filozof, šéfredaktor Distance, lektor Academia Bohemica, spolupracovník Občanského institutu, autor sedmisvazkové řady FILOSOFIE: “Politická korektnost (PC) svou povahou i svými rozměry, svou arogancí, nesnášenlivostí a nenávistí k odpůrcům dobře odkrývá podstatu soudobé totality. Její totalitní charakter je patrný i v tom, že členové bruselského politbyra, aktivisté nátlakových skupin či agenti politických neziskovek a lidsko-právních organizací získali, ač nikým nevoleni, v demokratických společnostech Západu neomezenou moc v šíření amorálních a civilizačně sebevražedných programů totalitní ideologie neomarxistů a politiky dvojího metru…hlavním Cílem této ideologie (PC) je radikální změna někdejších západních společností, počínaje radikální hodnotovou reorganizací. Motivem těchto změn je hluboká nenávist k tradičnímu Západu, která je uměle živená dezinterpretacemi dějin a koncentruje se v zavilém odporu k bílému heterosexuálnímu muži.”
Zdroj: Distance.cz, knihy Jiřího Fuchse ke koupi zde

Petr Hampl: Fackování z kavárny: V české politice přibývá násilí

PhDr. Petr Hampl, Ph.D: “Na konci listopadu proběhl útok na redaktora Sputniku. Samotný incident, kdy útočnice nezvládla své emoce a napadla mladého muže, nebyl nijak vážný. Mnohem vážnější je, že vůdcové samozvané intelektuální elity (např. pánové Šídlo a Šafr) to vyhlásili za správné chování, které má být obdivováno a napodobováno. Pochopitelně to otevírá otázku, jak daleko je možné zajít. Co vyražený zub? Co zlomené žebro? Je to ještě přijatelné? Kde je hranice? Jen o pár dnů dříve došlo k napadení VK mladšího na Národní třídě. Sice „jen“ verbálnímu , ale přesto z té nenávistnosti a bezohlednosti mrazí. A před tím surové přepadení Ladislava Jakla, pozoruhodné mimo jiné tím, že média nakladatelství Economia poskytla útočníkovi ochranu před stíháním. Zkrátka, fyzické útoky na lidi s jiným názorem se stávají součástí hlavního proudu liberální demokracie i v českých zemích. Prozíravější lidé už dříve upozorňovali, že existuje přímá cesta od blokování na sociálních sítích přes obtěžování pořadatelů akcí k fyzickému přepadání, a že nemusí skončit u toho.”
Zdroj: Protiproud.cz

Gatestone Institute: Evropa: Pojďme ukončit svobodu projevu!

Judith Bergman, právnička a politická analytička: “Při hlavním líčení bránil Peter M. své poznámky on-line a řekl: “Člověk nemůže ani vyjádřit kritický názor na uprchlíky, aniž by byl označen za nacistu. Chtěl jsem vytvořit diskusní fórum, kde můžete říkat své mínění o uprchlících …” Řekl, že ve své roli administrátora skupiny, odstranil pronacistické nebo radikální poznámky, ale protože Facebook smazal stránku, nemohl soudu předložit důkazy. Soudce ve svém verdiktu řekl, “v popisu skupiny je řada zobecnění s jasným pravicovým pozadím.” Peter M. byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na devět měsíců a jeho žena k pokutě ve výši 1 200 EURO s dodatkem soudce: “Doufám, že jste pochopili vážnost situace. Pokud budete přede mnou sedět znovu, skončíte ve vězení.”
Zdroj: Gatestone Institute

Bratříček: #JsmeTu: Digitální lidové milice Člověka v tísni

Ondřej “Bratříček” Tesárek: “Celá situace vyvrcholila ve chvíli, kdy se Šimon Pánek 4. října přihlásil k tomu, že “občanská aktivita” známá jako Facebooková skupina #jsmetu je ve skutečnosti od počátku aktivitou Člověka v Tísni…Jejich aktivita se sice může zdát neškodná. Už ale nejsou vidět stovky lidí, kteří po “náletu slušně diskutujících” zmizeli z Facebooku. Úplnou třešničkou je pak skupina radikálů, kteří se následně pyšní tím, že ti, kdo nebyli z Facebooku vymazání, jsou alespoň udáni na
finančním úřadě. Dle jejich slov: “Každý má slabé místo.” Ač mohu s takovou aktivitou, jako občan, maximálně nesouhlasit, stále jsme ve svobodné zemi a lidé si mohou dělat co chtějí. Ovšem ve chvíli, kdy je taková aktivita zaštítěna organizací napojenou na státní rozpočty, stane se pro mě institucionalizovanou. Tedy, stát dotuje něco, co vede k perzekuci spoluobčanů na základě subjektivních pocitů sekty.”
Zdroj: Ondřej “Bratříček” Tesárek, Otevřený dopis poslancům České republiky, kanál na Youtube nebo článek na Parlamentnilisty.cz

Petr Štěpánek: Čulík, Kartous a elfové, praporečníci nové totality

Petr Štěpánek, hudebník a politik: “Někdo může namítnout, že jejich deklarované úsilí upozorňovat na lži či, jak se dnes říká, na fake news, je chvályhodné, jenže ono to takhle ve skutečnosti vůbec není. Onen boj proti fake news se totiž už dávno zvrhnul v potírání odlišných názorů. A tihle výtečníci se rozhodli, že právě oni a jen a jen oni mají právo rozhodovat, který názor je správný a který ne. Nemají na to právo! A tuhle větu třikrát podtrhávám. V demokracii mají právo vést polemiku. Ale nemají právo jiné názory eliminovat, odstraňovat, zakazovat. Pokud dovolíme, aby podobná individua ovládla náš veřejný prostor, bude to znamenat konec demokracie. A jsme tomu blíž, než si možná uvědomujeme. Lidé tohoto totalitního ustrojení již dávno řádí na sociálních sítích, ve státní správě i v Bruselu. Mažou, cenzurují, blokují, banují, ba dokonce kriminalizují s takovým nasazením, že ve svém odporném nadšení vysoce překonávají i uvědomělé úderníky a modrokošilaté svazáky ze staveb socialismu.”
Zdroj: PetrStepanek.cz

Jiří Fencl: Označení “dezinformace”? Falešná hra

Jiří Fencl, mediální odborník: “Označení o dezinformacích, dezinformačních webech, kampaních apod je ryze falešná hra. Kdosi, kdo cítí ohrožení svého pohodlného života a opojen mocí začal do světa skrze finančně-nátlakové neziskové struktury vytrubovat do světa, že je plný lží, s nimiž je nutno vést totální válku. Způsobili si ploché vnímání světa kolem sebe, protože své životní problémy, které lidi učí se orientovat, řeší jednoduše tak, že si zaplatí jejich odstranění. Tito jednopóloví lidé označují ostatní za dezinformátory, protože nevnímají celou realitu. Znají jen pohodlí, dotace, spotřebu, válku a likvidaci nepohodlných. Stali se zcela bezuzdní a teď, kdy jejich špinavá hra narazila až na hranice vesmíru, se diví, že jejich dokonalý svět někdo ničí. Této hrstce tupců se ale jen začal zbytek světa konečně efektivně bránit.”
Zdroj: Parlamentnilisty.cz

Matyáš Zrno: Moment “Slánský”: Nepodporuješ (plně) Brusel, podporuješ Moskvu!

Matyáš Zrno, český novinář, publicista a pracovník konzervativního think-tanku Občanský institut: “Jistě znáte příběh Rudolfa Slánského, generálního tajemníka Komunistické strany Československa. Celý život věrně sloužil myšlence komunismu, namočil si přitom ruce po lokte (i výše) od krve, aby ho nakonec vlastní soudruzi postavili ke zdi s odůvodněním, že je vlastně – imperialistický agent. Takový moment dnes zažívají někteří lidé, kteří konzistentně léta budovali a podporovali demokratickou a prozápadní Českou republiku – najednou na nich visí obvinění, že vlastně nahrávají zájmům Ruska. Stačí mít kritický pohled na některé politiky Evropské unie, klima nebo třeba manželství homosexuálů. Logika je jasná: nepodporuješ (plně) Brusel, podporuješ Moskvu!”
Zdroj: KonzervativniNoviny.cz

Benjamin Kuras: Islamofóbie jako nástroj na umlčení kritiků islámu

Benjamin Kuras: “Termín „islamofobie“ je umělým výtvorem, který podle mého názoru vymyslela skupina kolem ajatolláha Chomejního začátkem osmdesátých let. Tímto slovem jsou od té doby nálepkováni aktivní, nebo i jen potenciální obhájci demokracie. Jde o termín, který by měl vlastně vymizet ze slovníků, protože islamofobie v podstatě neexistuje. Slovo „fobie“ je psychický strach z neznámého, zatímco my již máme strach ze známého. Pro ty z nás, kdo mají obavy, že islám opravdu spěje do podoby, kterou měl v 7. století, což znamená k masovému vraždění a zotročování nevěřících, jsou tyto obavy oprávněné a potvrzené.”
Zdroj: Kupredudominulosti.cz
Dále článek: Závažná slova o cenzuře protiislámských myšlenek v Česku. Zdroj: Parlamentnilisty.cz

Echo24.cz: Jak Manipulátoři.cz manipulují a žonglují s fakty

Server Echo24.cz: “Server Manipulátoři.cz, který se podle vlastní definice mimo jiné věnuje ověřování faktů, vydal v neděli na svém webu článek, v němž obvinil deník Echo24 z hoaxu a vymýšlení faktů. Šlo o zprávu, v níž deník Echo24 informoval o shořelém elektromobilu v Tyrolsku. Šéfredaktor serveru Manipulátoři.cz Jan Cemper ve svém textu se čtenáři manipuluje, když zamlčel fakt, že deník Echo24 ve své zprávě čerpá mimo jiné z informací deníku Kronen Zeitung…Cemperovo další tvrzení „Ve zdroji, na který se Echo24.cz odvolává, není ani slovo o 11 tisících litrech vody“ tak není pravdivé. Deník Kronen Zeitung na svém webu uvádí, že je podle výrobce na uhašení elektromobilu Tesla potřeba zhruba 11 tisíc litrů vody. Jan Cemper se dále mýlí, když tvrdí, že „není ani pravdou, že automobil byl 3 dny v jakémsi kontejneru“. Byl. „Bagr auto vyzvedl a umístil do kontejneru, který byl transportován do pískové jámy,“ uvedl pro Kronen Zeitung velitel místních hasičů Bernhard Geisler.”
Zdroj: Echo24.cz

Občanský institut: Mocný nástroj jménem Hate Speech

Jaroslav Ženíšek: “Alex Jones je americký moderátor a zakladatel serveru Infowars, konspiračního webu. Stránka Jonesova serveru Infowars byla nyní odstraněna z platforem Facebooku, YouTube a Apple, protože netolerují ,,hate speech“. Cenzura Alexe Jonese je nebezpečný precedent. Jones je nepochybně excentrický člověk… Ale i on má mít prostor pro svobodné šíření svého (často pravda bláznivého) vidění světa. Pokud bychom dnes totiž cenzuře Jonesových stránek aplaudovali, znamenalo by to, že bychom zcela ignorovali to nejpodstatnější: jestli nyní je částečně umlčen Alex Jones, kdo bude příště? Dnešní progresivní levice nečiní rozdíl mezi konspirátory typu Alexe Jonese a ostatními, jejichž myšlenky a projev jsou zcela kultivované, ale od jejího vidění politiky odlišné. V jejích očích jde o stejného nepřítele, který narušuje jí tvrdě tlačenou ideovou linii. Nikoli o oponenta, o nepřítele.”
Zdroj: Občanský institut

Andrej Duhan: Nejlepším bojem proti dezinformaci je svobodná diskuze

Andrej Duhan, konzervativní komentátor: “Je potřeba si uvědomit, že dezinformace se objevovaly vždy, a to zvláště ve svobodných společnostech. A nejlepším bojem proti dezinformaci je svobodná diskuze, názorová pluralita, nikoliv vytváření institucí s monopolem na pravdu. To naopak přímo vytváří živnou půdu pro konspirační teorie a šíření dezinformací…EU definuje dezinformaci jako prokazatelně nepravdivou nebo zavádějící informaci. Šedá zóna ovšem leží v interpretaci faktů, pravdivých informací. Vezměme si například masovou migraci do Evropy, která je faktem. K tomu se dá říct, že to ohrožuje demografickou a kulturní identitu Evropy, že je to žádoucí kulturní obohacení vedoucí k multikulturní společnosti, anebo že to v zásadě nezmění nic. Je něco z toho dezinformace? Je vůbec někdo schopen objektivně posoudit, jaké následky bude mít imigrace za 50 let? Velmi pravděpodobně se do toho spíše promítne hodnotová orientace posuzujícího. Stručně řečeno, hrozí, že boj proti dezinformacím se zvrhne v potírání názorů, které se bojovníkům proti dezinformacím nelíbí.”
Zdroj: Parlamentnilisty.cz

Marian Kechlibar: Kriminalizace názorů: Z románu 1984 se stal policejní manuál

Marian Kechlibar: “Na britském serveru Spiked, který se často věnuje otázkám svobody slova, vyšel rozhovor s Harrym Millerem. Ten se v lednu 2019 stal v Británii známý tím, že jej policie vyšetřovala kvůli retweetnutí „závadného limericku“ (krátké básnické formy): Spiked: Co se při policejním vyšetřování stalo? Harry Miller: “Policie měla třicet mých tweetů. Zeptal jsem se, čeho špatného jsem se dopustil. A v ten okamžik mi řekl tu nesmrtelnou větu: ‘Musím prověřit vaše myšlení.’ Bohužel máme v posledních měsících namířeno stejným směrem: Vláda zavedla pojem předsudečná nenávist. Před pár dny vyšla zpráva MVČR (pod vedením ČSSD) o projevech nenávisti (PDF), kde se kromě popisu skutečných zločinů objevily i extrémně vágní formulace o tom, že “většina médií na tzv. „alternativní“ scéně nadále útočila na pilíře liberální demokracie a šířila nenávistné obsahy”, dále poslankyně SPD Maříková byla vyšetřována za srovnání migrační vlny s nepůvodními (invazivními) druhy, čímž se měla dopustit přečinu podněcování nenávisti. Nejvyšší čas zpozornět, abychom se nedostali tam, kde se právě nachází Henry Miller, občan země, která kdysi byla synonymem pro politickou svobodu.
Zdroj: Kechlibar.net , další článek k tématu zde

Jaroslav Bašta: Ministerstvo strachu a Předsudečná nenávist

Diplomat Jaroslav Bašta: “…několik let trvající mesaliance mezi neziskovkami typu Evropské hodnoty a Ministerstvem vnitra přináší své ovoce. Konečně byl oficiálně definován ideozločin a může se začít budovat ministerstvo strachu, které nepochybně obohatí i nezávislí státní zástupci, takže soudů již nebude třeba”, “Podle jeho slov si politici neuvědomují, že svými kroky připravují cestu k volebnímu vítězství právě těm politickým silám, proti kterým dnes útočí. „Pak se změní vládní zadání a policie a státní zástupci budou přísně stíhat rasistické protibělošské útoky a všechny další xenofobní (třeba o ruských švábech), dosud tolerované.
Zdroj: Parlamentnilisty.cz

EU zavádí cenzuru, rozšiřuje Fake News a manipuluje tak volby do Evropského parlamentu

V roce 2016 Evropská komise donutila společnosti Facebook, Microsoft, Twitter a Youtube, aby do 24 hodin odstranily „nelegální nenávistnou, xenofóbní a rasistickou řeč“. Nenávistná řeč (hate speech) však není blíže definována a umožňuje internetovým gigantům mazat stránky s konzervativním euroskeptickým obsahem, satiru, stránky kritizující imigraci a islamizaci Evropy (z dob komunismu známe podobný termín na umlčení jiných názorů: štvavé vysílačky). Internetové společnosti musely dále souhlasit s tím, že budou pracovat jako generátory propagandy – mají nově „identifikovat a propagovat proti-narativy“. EU také tlačila na členské státy, aby ratifikovaly Globální pakt o migraci, jehož součástí byla kriminalizace kritiky migrace. EU dále radí novinářům, aby nespojovali teroristické útoky s islámem. Jinými slovy, pokyny žádají novináře, aby dezinformovali veřejnost a rozšiřovali fake news, proti kterým chce EU bojovat. Více v článku zde.
Zdroj: Bezcenzury.org

Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová: Pravda nikdy nemůže být trestný čin

Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka, autorka stovek odborných článků a několika publikací, skoro dvacet let zastupitelkou města Mohelnice: “Pravda nikdy nemůže být trestný čin, a ani když to zaobalíme, tak se lež nestane pravdou. Mám pocit, že v tomto světě teď žijeme, že ti, co kritizují otevřené názory, tak zavírají oči před pravdou a nutí nás ke lži. A já ve svém věku, už mám 50+, to už odmítám. Zažila jsem jak soudruhy, tak novou dobu, dokonce jsem se i aktivně účastnila po Listopadu jako člověk, který stával na pódiích. Stávala jsem vedle Klause, vedle politiků polistopadové éry ve svém rodném kraji. Už odmítám být v podstatě nucena, abych lhala. Prostě nikdo nemá právo nás nutit ke lži, ani EU, ani zákony. Zákony mají být od toho, aby umravňovaly pravidla chování mezi námi, a ne aby nás nutili k něčemu, co je proti přirozenosti.”
Zdroj: Kupredudominulosti.cz

Jiří Ovčáček: Seznamy nepohodlných podle estébáckého a kágébáckého vzoru

Jiří Ovčáček, mluvčí prezidenta a ředitel Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky: “Bují cenzurní zásahy, lidé jsou vláčeni ministerstvem vnitra, policií a prokuraturou za výroky, za názory přicházejí vyhazovy z práce, normální lidské hodnoty jsou nálepkovány jako extremistické. Říct “máma a táta” je takřka ideovým zločinem. Bují netolerantní a totalitářské -ismy, které ve jménu té jediné možné pravdy a nejvznešenější myšlenky zraňují, utlačují, ničí lidské osudy. Tehdy i nyní je velká část českých politiků zbabělá. Bojí se, že je jinak uvláčí mainstreamová média, viditelný voj boje proti svobodě. Bojí se reportáží v České televizi nebo odsuzujícího spisku v Respektu a Deníku N. Bojí se “bojovníků s dezinformacemi”, kteří vytvářejí po estébáckém a kágébáckém vzoru seznamy nepohodlných.”
Zdroj: Svobodnynazor.cz

Pavel Hasenkopf: Posílejte mi příklady cenzury, vyzval právník

Pavel Hasenkopf, právník, od roku 2009 byl poradcem prezidenta Václava Klause: “Český elf si asi neuvědomil, že když se na mne zaměří, donutí mne bránit se a přidělá mi tak spoustu práce. Budiž, mají to mít. Takže pro začátek, chtěl bych si udělat sbírku postů, které byly smazány či dokonce následovala blokace, a to ve struktuře:co bylo zablokováno, jaký následoval trest, zda se to týkalo i soukromé korespondence (messenger), event. způsobená škoda (včetně nemateriální – např. ztráta klienta, to, že se k vám nedostala důležitá informace, apod.). To vše co nejvíce prokazatelným způsobem (printscreen apod.) a se zaměřením výhradně na posty, které musely být nahlášeny člověkem, a to člověkem znalým českého jazyka, tj. ne automatem. Pokud mi takovou dokumentaci chcete dát k dispozici, prosím o zasílání na mail cerny.kocour na gmailu.”
Zdroj: Post na Faceboku Pavla Hasenkopfa nebo článek na Parlamentnilisty.cz

Tomáš Břicháček: Z obhajoby svobody, kterou jsem poznal v devadesátých letech, neslevím

JUDr. PhDr. Tomáš Břicháček, Ph.D., právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé, publicista věnující se dění na úrovni EU, obecným otázkám evropské integrace: “Jako jedno z ohrožení svobody slova jsem už před časem označil tzv. boj proti dezinformacím. Uvedl jsem, že jej vnímám jako nástroj sloužící k umlčení nepohodlných názorů, k vytěsnění ideových protivníků z veřejné diskuse, k jejich převýchově a zastrašení”, “Publicistika je součástí svobody slova a veřejné diskuse v demokratické společnosti. Je to pole pro soutěž argumentů, pro přesvědčování druhých o vlastním pohledu na věc, využití práva projevit svůj názor. Autor jde se svou kůží na trh a je jen na něm, jak kvalitní produkt čtenářům předloží a jakým způsobem se u nich zapíše. To jediné, čeho by se však měl přitom obávat je, že u čtenářů propadne, nebo že jej překoná jiný diskutér.”
Zdroj: brichacek.blog.idnes.cz, vyzkoušejte iDNES Premium

Alexandr Tomský: Represivní tolerance liberalismu

Alexander Tomský, politolog, pedagog a překladatel: Nikdo netrumfne památný výrok Johna Stuarta Milla: „Snaha umlčet opoziční názor je velice zvláštní zlo, připravuje totiž lidstvo, současnou i budoucí generaci o poznání. Umlčet oponenta nás poškozuje, a to neméně, než když se mýlí, protože se tím připravíme o možnost svůj názor prohloubit střetnutím s omylem.” (O svobodě, 1859). ” … v zápase se socialismem a komunismem republikáni Ronalda Reagana a oné široké koalice skutečně vyhráli. Jenomže s nimi vyhrál i liberalismus, nikoli konzervatismus, ten už od pádu železné opony prohrává”, “Veřejný prostor, který měl zůstat vůči náboženství neutrální, postupně vyplnilo politické náboženství sekulární etiky (feminismu, multikulturalismu, potratů, eutanázie, libovolné sexuální orientace atd.) namířené proti národní identitě i věřícím.”
Zdroj: Novinky.cz

Benjamin Kuras: Omezování svobody slova vždycky bylo a je prvním krokem k nastolení totality

Benjamin Kuras, spisovatel, novinář a bývalý pracovník české redakce BBC: “Omezování svobody slova je vždy prvním krokem k nastolení totality. Další krok k totalitní cenzuře vidíme ve Francii, kde Macron prohlásil, že autoři takzvaných projevů nenávisti – a kdo definuje, co je projevem nenávisti, není ještě jasné – by mohli mít zákaz Facebooku, přístupu k internetu na celý život. Takže se to žene směrem k větší cenzuře a menší možnosti volby informačních zdrojů.”
Zdroj: Kupredudominulosti.cz

Tomáš Kňourek: Novinářský aktivismus a autocenzura

Tomáš Kňourek, novinář, od roku 2013 člen Rady Českého rozhlasu: “Hlavním problémem médií jsou již zcela neskrývaný aktivismus některých novinářů, jejich práce se zdroji informací a s tím související autocenzura – nesmějí se citovat zdroje, které jsou na indexu vytvořeném nejrůznějšími lobbistickými think-tanky a jejich štědrými chlebodárci. Stačí za peníze daňových poplatníků napsat jakýsi seznam darebáckých dezinformačních webů šířících „fake news“ – mediálně i politicky ho zpropagovat a pak mi ukažte novináře, který tento zdroj zpráv bude při své práci používat. Byl by okamžitě zlynčován a nazván minimálně ruským švábem. Když to shrnu, chtějí omezit spektrum názorů a informací, které se posluchači, divákovi či čtenáři nabízejí.”
Zdroj: Parlamentnilisty.cz

Marek Stoniš: Pošpinit, udat, vyloučit.

Marek Stoniš: “Čtu spoustu radikálně levicových názorů, s nimiž bytostně nesouhlasím. O tom, jak by měl být podle věrozvěstů politické korektnosti současný svět uspořádán, nejlépe bez aut, plastu i soukromého vlastnictví; o světě, ve kterém se budou rodit děti do rodin s dvěma muži nebo třemi ženami; o světě, v němž budeme chodit po špičkách kolem agresívních ideologií, vypalujících křesťanské kostely a vyhánějících evropské Židy; o světě, ve kterém budou všichni lidé bohatší o to, co bohatým vytáhnou z peněženek. Jde o postoje, jež dnes udávají tón, jsou v módě a se kterými, dovolíte-li si nesouhlasit, stanete se bez milosti neslušným člověkem, extremistou, xenofobem. Nebo ještě něčím horším. Třeba nacistou. Přestože si někdy můžu ukroutit hlavu, nikdy by mě ani nenapadlo, abych se snažil vytlačit nebo nahlásit kamsi na ústředí ideopolicie autory, nositele z mého pohledu zcela pokřivených názorů.”
Zdroj: Reflex.cz, předplatné Reflexu

Nálepka fašismu aneb jak umlčet oponenta bez argumentů

Alexander Solženicyn prohlásil: „Nálepka fašismu je to samé jako svého času stigmatizující nálepka „třídní nepřítel“. Je to úspěšná metoda, kterou se dá oponent srazit k zemi, dají se mu zacpat ústa, přivolat na něho represe a dle potřeby to v médiích zveřejňovat.“
Zdroj: Wikipedia


Dej vědět známým