Válka na Ukrajině nezačala v roce 2022
Od roku 2014 probíhala na Ukrajině občanská válka, ve které „prozápadní“ kyjevský režim bombardoval své občany ruského původu na východě země (40% občanů Ukrajiny je ruského původu). V této občanské válce zemřelo cca 13 000 lidí a 30 000 lidí bylo zraněno. Dovedete si představit, že by se něco podobného dělo například v zemi sousedící se Spojenými státy, kde by režim, jemuž by Rusko dodávalo zbraně, systematicky vyvražďoval občany amerického původu, a Spojené státy by čekaly osm let na diplomatické řešení (jako Rusko na Ukrajině´) a nezasáhly by proti tomu?
Zprávy médií o „nevyprovokované“ válce ze strany Ruska mají za cíl odvrátit pozornost od skutečných příčin této války. Ptejme se „cui bono“ – komu ku prospěchu? Nejvíce na konfliktu profitují Spojené státy, kde díky válce na Ukrajině bohatne vojenský průmyslový a energetický komplex a kam se evropské firmy stěhují kvůli drahým energiím. Jsou to ty samé Spojené státy, které stály za státním převratem na Ukrajině v roce 2014. Poslechněte si detailní popis událostí předcházející válce na Ukrajině v pořadu „10 let majdanové kocoviny„:
1.díl: Zákulisí převratu a mrtví v ulicích. Kyjev v plamenech a odstřelovači
2-díl: Jak se vypláceli pučisté? Národní garda, Azov a referendum na Krymu
3.díl: Oděský masakr a síť amerických biolaboratoří
Profesor Drulák: Konec americké hegemonie je skutečným důvodem války na Ukrajině
„Když mám mluvit o mezinárodních souvislostech války na Ukrajině, řekl bych, že se jedná o rusko-americkou válku. Ta válka je samozřejmě tragédie pro nás Evropany a samozřejmě dvojnásobná tragédie pro lidi, kteří tam pokládají své životy. Je jich už několik set tisíc mrtvých. Někdy může mít válka smysl, ale toto není ten případ, protože smysl této války je odvrátit neodvratitelné. A tím neodvratitelným je konec americké hegemonie. To je veškerý důvod, proč se tato válka vede…K čemu dochází? Spojené státy se snaží zkomplikovat nástup nových mocností. Vidí, že Rusko se dostává nahoru…tak si říkají, je tu něco, co by mohlo to Rusko zbrzdit. A to je Ukrajina. To znamená, že nikdy nešlo o Ukrajinu samotnou. Vždycky šlo o to zabrzdit, zaměstnat Rusko. V nejlepším případě si Američané představovali změnu režimu, že Putinův režim se začne hroutit, nebo aspoň ty ekonomické náklady války mu zkomplikují život.“ Více zde.
Americká Monroeova doktrína vs. Ukrajina v NATO
Monroeova doktrína říká, že západní polokoule, tedy Severní a Jižní Amerika, je sférou vlivu Spojených států a že snahy jiných mocností kontrolovat nebo ovlivňovat státy v regionu budou vnímány jako ohrožení amerických bezpečnostních zájmů. Není tudíž pravda, že si státy mohou svobodně vybírat, s kým vstoupí do vojenské aliance, jak často slyšíme v debatě o vstupu Ukrajiny do NATO. Stejně jako například Mexiko nebo Kanada nemůže na základě Monroeovy doktríny vytvořit vojenskou alianci s Ruskem nebo Čínou, nemůže ani Ukrajina vytvořit vojenskou alianci se zeměmi NATO, jelikož je pro Rusko neakceptovatelné, aby americké zbraňové systémy byly umístěny poblíž jeho hranic. Ruské nároky jsou v tomto ohledu mnohem menší než nároky USA, neboť je uplatňuje pouze na sousední zemi, kdežto Spojené státy je uplatňují na celý americký kontinent. Více o Monroeově doktríně zde a zde.
Americká unipolarita: Žádné mezinárodní smlouvy už nepotřebujeme, budeme si dělat, co se nám zachce
Profesor Jeffrey Sachs: „Nejsou snad hranice každého státu svaté? Jsou, dokud Amerika ten stát nebude chtít rozdělit. Tak jako rozdělila Srbsko, jako rozdělila Súdán na jižní a severní. A dál: roku 2002 USA jednostranně opustily smlouvu ABM (Smlouva o omezení systému antibalistických raket, uzavřena v roce 1972 – pozn. red.). Pro Rusy to byl důvod ke značným obavám. Ale takový už byl takzvaný nový řád, americká unipolarita: Žádné mezinárodní smlouvy už nepotřebujeme, budeme si dělat, co se nám zachce. Pak USA začaly stavět nebo chystat raketové systémy Aegis v Rumunsku a Polsku. A Rusové byli teď už naprosto zděšeni a rozčíleni…NATO v roce 2004 přijalo sedm dalších zemí, včetně tří baltských států, které jsou velice blízko Rusku, a Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko. Od roku 2003 Spojené státy vedou válku v Iráku na základě naprosto falešných tvrzení. Rusko to všechno pozorně sleduje, Saddám byl jeho spojenec. V roce 2011 prezident Obama, který předtím samozřejmě v Praze krásně promluvil o míru, dává CIA úkol svrhnout vládu Sýrie.“ Zdroj: Echo24.cz
Zhroucení kontroly jaderných zbraní: USA opustily všechny dohody
Profesor Jeffrey Sachs: „Roku 2014 dva separatistické regiony, Luhansk a Doněck, se odtrhnou a deklarují nezávislost na Ukrajině. Rusko tehdy ovšem neřeklo: Ha, teď začneme znovuobnovovat ruské impérium. Rusko řeklo: Potřebujeme mír a sjednanou dohodu. Z toho povstaly smlouvy Minsk I a Minsk II…Pak nastoupil Biden a Rusové usilovali o záruky, že Spojené státy přestanou s instalací raketových systémů v jeho blízkosti. To je jedna z hlavních obav ruského vedení, rakety vzdálené jen pár minut letu od Moskvy. A Spojené státy nejenže odešly ze smlouvy ABM (Smlouva o omezení systému antibalistických raket, uzavřena v roce 1972), ale Trump v roce 2019 ještě odstoupil od INF (Reaganova a Gorbačovova smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987). Tím se zřítila celá stavba kontroly jaderných zbraní. A Rusové byli dosti zneklidněni. Roku 2021 tedy žádají Bidena: Zastavte rozšiřování NATO a přestaňte s umisťováním raketových systémů poblíž našich hranic. Obojí je hluboce destabilizující a nebezpečné. Biden oba body, které já považuji za naprosto oprávněné, odmítl.“ Zdroj: Echo24.cz
Vojenský pohled, proč Rusko nenapadne Evropu
Generál Pelz: „Lžeme si do vlastní kapsy – od začátku – jednak s rozvržením sil, jednak s neustálým podsouváním některých plánů, které má Rusko údajně mít… Rusů tam bylo najednou – když útočili – 1:3. Vojenské statistiky říkají, že když útočíte, musíte mít 3:1, a tady to bylo úplně naopak. To přece dává důkaz o tom, že Rusové nemysleli vážně obsazení celé Ukrajiny.“ Ze stejného důvodu je nesmyslné, aby Rusko se 150 mil. obyvateli napadlo země NATO, jejichž země čítají kolem jedné miliardy obyvatel. Tuto skutečnost rovněž vyslovil ruský místopředseda Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv na síti X, když zopakoval, že Rusko nechce válčit se zeměmi NATO. Český bezpečnostní analytik a chartista Jan Schneider rovněž vysvětlil, že charakter a rozsah vojenské operace lze rozpoznat podle použitých prostředků a zapojeného počtu vojáků. Napadení zemí NATO Ruskem nedává smysl ani vojensky, ani ekonomicky (viz následující článek). Více na toto téma v rozhovoru s uznávaným profesorem mezinárodních vztahů Johnem Mearsheimerem.
Ekonomický pohled, proč Rusko nenapadne Evropu
Sovětský svaz byl velmocí, která byla schopna dobýt a udržet většinu Evropy. Po desetiletí byl druhou největší ekonomikou na světě, vítězem první etapy vesmírných závodů a vojenským gigantem. Naproti tomu ruská ekonomika je opravdu jedenáctá největší na světě s hrubým domácím produktem 2,1 bilionu dolarů v roce 2023…Rusko je sice v současné době s největší pravděpodobností vojensky silnější než NATO a i rychlejší ve vývoji moderních pozemních sil nebo zbraní, ale ruská ekonomika prostě nemůže zvládnout žádné větší invazní války. Náklady na anexi Krymu pro ruskou fiskální bilanci byly velice zatěžující. Rusko kvůli anexi muselo šáhnout do svého Suverénního rezervního fondu, aby zaplatilo náklady na anexi (důchody, infastruktura atd.). Co myslíte, že by se stalo, kdyby Rusko napadlo například Pobaltí? Ruské státní finance by se bez masivního půjčování (tištění peněz) ze strany Centrální banky Ruské federace zhroutily, což by přineslo další kolo hyperinflace. A to přesně ví i Kreml. Představa, že by se Rusko zapojilo do širší invazní války v Evropě, je z ekonomického hlediska absurdní…Jenže řeči o tom, že „porazit Rusko je velice levné“, které tady šíří teď třeba hlavní vládní strategický komunikátor Foltýn jsou velice nebezpečné a takřka dezinformace. Zdroj: Pavel Šik
Henry Kissinger o válce na Ukrajine
V souvislosti s válkou na Ukrajině Henry Kissinger napsal, že invaze „je tak z valné části důsledkem selhavšího nebo nedostatečně vedeného strategického dialogu. Naléhavost tohoto fundamentálního dialogu je zdůrazněna tím, že zde proti sobě stojí dvě jaderné entity.“ Citát z FB
J.F.Kennedy by vyjednával o míru
Kennedy zdůraznil význam přímé komunikace mezi oběma protivníky. Mír, řekl, „bude vyžadovat větší porozumění mezi námi a Sověty. A větší porozumění bude vyžadovat větší kontakt a komunikaci…V souvislosti s válkou na Ukrajině se Biden zachoval téměř opačně než JFK. Osobně a opakovaně očerňoval ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeho administrativa definovala válečný cíl USA jako oslabení Ruska. Biden se vyhýbal jakékoli komunikaci s Putinem. Biden odmítl byť jen uznat, natož řešit hluboké bezpečnostní obavy Ruska. Putin opakovaně vyjádřil zarytý nesouhlas Ruska s rozšířením NATO o Ukrajinu, zemi s dvoutisícikilometrovou hranicí s Ruskem. USA by nikdy netolerovaly mexicko-ruské nebo mexicko-čínské vojenské spojenectví vzhledem k 2000 mil dlouhé hranici mezi Mexikem a USA. Je načase, aby Biden jednal s Ruskem o rozšíření NATO v rámci širších jednání o ukončení války na Ukrajině. Více zde…