Události, které předcházely válce na Ukrajině

Autor: Pavel Šik

Člověk strašně rychle zapomíná a tak jsem si včera večer prošel převážně německý tisk za poslední roky, abych věděl, proč jsme na hraně atomového konfliktu.. vlastně to Zaorálek shrnul v únoru celkem precizně, když řekl „vždyť oni to celou dobu vlastně říkali a neustále varovali“…

červen 2007 – Analýza Konrad Adenauer Stiftung – Americká vláda plánuje rozmístit části svého systému protiraketové obrany ve východní Evropě, aby ochránila USA před omezeným útokem balistickými raketami z Blízkého východu. Pokud jde o vztahy s Ruskem, ty mezi oběma zeměmi dosáhly před summitem G8 v Heiligendammu rétorického dna. Na jedné straně americká vláda zdůrazňovala, že Rusko si bude muset zvyknout na to, že již nemá kontrolu nad tím, o čem budou v zahraniční a vnitřní politice rozhodovat země v jeho bývalé sféře vlivu. Tvrzení, že rakety na území Polska představují hrozbu pro Rusko, označila ministryně zahraničí Rice za „směšné“. Prohlášení ruských politiků, že Írán nepředstavuje hrozbu, také podle ní neodpovídají skutečnosti. Náměstek ministra Daniel Fried také poznamenal, že ruští politici toho v současné době říkají „hodně“.

(pozn. v květnu 2009 byla zveřejněna studie, podle které by protiraketová obrana, která měla být vybudována na území Polska a České republiky byla neúčinná proti případným íránským střelám. Studii zpracoval společný tým amerických a ruských vědců pro organizaci EastWest Institute se sídlem v New Yorku.)

listopad 2007 – Die Welt – Podle prezidenta Vladimira Putina musí být ruské jaderné síly připraveny na adekvátní reakci na agresora. Rusko nemůže nečinně přihlížet „posilovací“ hře NATO.

březen 2008 – Deutsche Welle – Pro Rusko byla obě kola rozšíření NATO (1999, 2004) urážkou, protože každé rozšíření na východ znamená ztrátu moci v regionu. Jedná se zejména o přístup do ruské enklávy Kaliningrad, která je nyní obklopena členy NATO Polskem a Litvou. Ve frontě na další kolo členství jsou Albánie, Chorvatsko, Makedonie, Gruzie a Ukrajina. Zatímco na přijetí tří balkánských států panuje v NATO široká shoda, názory na aspirace Gruzie a především Ukrajiny na členství se liší. Členové aliance, jako například Německo, se obávají, že začlenění Ukrajiny a Gruzie by mohlo vést k otevřenému konfliktu s Ruskem. !! Koneckonců už oznámení Ukrajiny, že povolí umístění amerických systémů protiraketové obrany na svém území, vyvolalo bouři. Bývalý ruský prezident Vladimir Putin po únorovém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Juščenkem v Moskvě prohlásil: „Nejenže mě děsí, že to musím říct, děsí mě už samotná myšlenka, že Rusko zaměří své rakety na Ukrajinu v reakci na možné rozmístění částí amerického protiraketového štítu na ukrajinském území.“ Juščenko během své nedávné návštěvy Moskvy Putina ujistil, že právně zakáže zřízení základen NATO na Ukrajině.

duben 2008 – Spiegel – NATO po intenzivním nátlaku amerického prezidenta Bushe přislíbilo Gruzii a Ukrajině členství v Severoatlantické alianci, avšak bez uvedení časového rámce. Rusko ostře kritizovalo příslib členství bývalých sovětských republik Gruzie a Ukrajiny. „Připojení by bylo velkou strategickou chybou, která by měla nejhorší důsledky pro celoevropskou bezpečnost,“ řekl podle agentury Interfax v Bukurešti náměstek ministra zahraničí Alexandr Gruško.

listopad 2009 – Spiegel – Ruský prezident Medveděv obviňuje Západ, že porušil své slovo. Rozšiřování NATO na východ porušuje sliby dané v roce 1990 během jednání o jednotě Německa. !! Dokumenty ze západních archivů potvrzují ruské podezření. V Moskvě panuje politická shoda napříč všemi politickými tábory, od národních patriotů přes komunisty až po Putinovu stranu Jednotné Rusko: Západ porušil své slovo a „oškubal“ Rusko, když bylo slabé. James Baker, Ševardnadzeho americký kolega z roku 1990, již léta popírá tajné dohody; tehdejší americký velvyslanec v Moskvě Jack Matlock naopak tvrdí, že Moskva dostala „jasný závazek“. Hans-Dietrich Genscher, který v roce 1990 vedl ministerstvo zahraničí v Bonnu, to popírá.

listopad 2009 – Die Welt – Dva týdny před vypuknutím války v Gruzii navrhla německá kancléřka Angela Merkelová pozastavit přijetí Gruzie do vojenské aliance. USA na to reagovaly, že „se jedná o životu nebezpečnou strategii, která by mohla vyvolat válku“ řekl v červenci 2008 představitelům NATO náměstek ministra zahraničí USA Dan Fried. O dva týdny později začala válka v Gruzii.

Z dokumentů amerického velvyslanectví při NATO vyplývá, že se účastníci na schůzce hodně dohadovali o tom, které země NATO nesou vinu za vypuknutí války. Pozornost se soustředila na bukurešťské rozhodnutí hlav států a vlád z dubna 2008, podle něhož byly Gruzie a Ukrajina přijaty za kandidáty do NATO. Zatímco USA si tuto dohodu vyložily jako jasný signál pro přijetí obou kandidátů ve střednědobém horizontu, Němci toto rozhodnutí vnímali spíše jako nezávazný test.

květen 2010 – Sueddeutsche Zeitung – Americký prezident George W. Bush neuspěl se svým požadavkem na co nejrychlejší začlenění Gruzie a Ukrajiny do NATO. Ve středu večer se v Bukurešti 26 členských zemí nedokázalo dohodnout na zařazení obou bývalých sovětských republik do „akčního plánu“ vedoucího k členství. Zejména Německo a Francie se domnívají, že je na to příliš brzy.

listopad 2012 – Deutsche Welle – Rusko doprovázelo všechny kroky NATO v oblasti rozšiřování po roce 1990 více či méně ostrou kritikou. V roce 2002 na pražském summitu tehdejší kancléř Gerhard Schröder řekl: „Myslím, že je velmi důležité zdůraznit, že tento proces rozšíření byl s Ruskem projednán zcela férově a otevřeně. Myslím, že to bylo vyjádřeno v mnoha diskusích a bude to vyjadřováno i nadále.“ Podle Karla Lamerse (CDU), poslance německého Spolkového sněmu a člena Parlamentního shromáždění NATO, však Rusko nemělo a nemá právo do toho mluvit: „Vztahy mezi NATO a Ruskem charakterizuje transparentnost a dialog, ale nemůže a nesmí do toho mluvit nikdo. Naopak, v minulosti jsme opakovaně zažili, že Rusko vzneslo námitky. To k ničemu nevedlo.“

V roce 2008 měla Ukrajina také ambice stát se v určitém okamžiku členem NATO. Po zvolení Rusku spíše nakloněného Viktora Janukovyče novým prezidentem však Ukrajina své plány na vstup zrušila.

prosinec 2013 – Die Zeit – Západní země kritizují Putina za jeho zahraničněpolitický kurz. Na jedné straně jsou vztahy mezi USA a Ruskem napjaté, protože Rusko poskytlo dočasný azyl bývalému zaměstnanci NSA Edwardu Snowdenovi. Na druhé straně je Rusko obviňováno, že obchodními pobídkami a hrozbami brání užším vazbám mezi Ukrajinou a EU.

únor 2014 – Euromajdan – Die Zeit – Policisté se již neodvažovali chodit po ulicích, policejní stanice a stanice tajných služeb, například ve Lvově, byly opuštěny a částečně vyrabovány obyvatelstvem. Příznivci Majdanu údajně vtrhli do skladů zbraní a ukořistili kalašniky a pistole. Panovaly obavy, že tyto zbraně budou nyní použity proti provládním silám v hlavním městě.

srpen 2014 – Die Welt – Vstup do NATO by mohl vyvolat velkou válku. Zbraně pro Ukrajinu, členství v NATO? Aliance se příliš roztahuje a zvyšuje nebezpečí velké války. Ve stínu jaderných zbraní je to hra v kostky s katastrofou. Sankce Západu se minuly účinkem: Putin neuvažuje obchodně, ale geopoliticky. Navíc se situace mezi Moskvou a Kyjevem může ještě zhoršit. Ukrajina nemůže vojensky zvítězit, Rusko naopak může slovy a činy eskalovat až k jadernému prahu a dále.

prosinec 2014 – Deutsche Welle – Ukrajinský parlament učinil krok ke vstupu do NATO: Poslanci se jasnou většinou vyslovili pro ukončení statusu nezařazené země. Rusko tento krok odsoudilo den před plánovaným pokračováním mírových rozhovorů. Zákon o „žádosti o vstup do NATO mění Ukrajinu v potenciálního vojenského protivníka Ruska“, napsal krátce před jeho přijetím šéf vlády Dmitrij Medveděv ve svém příspěvku na Facebooku. „Naše země na to bude muset reagovat.“

únor 2015 – Deutschlandfunk – Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz se domnívá, že dodávky zbraní Ukrajině jsou špatnou cestou. Konflikt lze vyřešit pouze u jednacího stolu. „Blokové myšlení“ mezi EU a Euroasijskou celní unií musí být nyní rozpuštěno. Neutrální status Ukrajiny by také mohl být dobrým východiskem z tamního konfliktu.

květen 2015 – FAZ – Kancléřka Merkelová dala jasně najevo, že na summitu EU-Východní partnerství se o možném vstupu Ukrajiny do EU jednat nebude. Země se musí nejprve přiblížit evropským hodnotám.

červenec 2016 – TAZ – Rusko ostře kritizovalo rozhodnutí summitu NATO o přezbrojení. „Aliance soustředí své úsilí na zadržování neexistující hrozby z východu,“ uvedlo v neděli ministerstvo zahraničí v Moskvě. Obvinilo NATO z „démonizace“ Ruska. Ruský nositel Nobelovy ceny míru Michail Gorbačov (pozn. budiž mu země lehká) obvinil vojenskou alianci NATO z válečného štvaní.

!! únor 2018 – Reuters – Nedávná zpráva o řešení ukrajinské krize navrhuje nasazení mezinárodních sil v počtu 20 000 vojáků a 4 000 policistů. Ruský prezident Vladimir Putin již dříve navrhl, aby OSN na východě Ukrajiny uskutečnila omezenou mírovou operaci. Podle západních diplomatů to bylo vnímáno jako příležitost k jednání o větších silách OSN. (pozn. tady je zajímavé, že to bylo smeteno ze stolu)

!! únor 2018 – Sueddeutsche Zeitung – Existuje způsob, jak minimalizovat riziko války mezi NATO a Ruskem, aniž by byly ohroženy západní hodnoty nebo obětovány zájmy spojence. Začíná tím, že rozšíření NATO, ať už byly jeho zásluhy v minulosti jakékoliv, zašlo už dost daleko.

únor 2019 – Tagesspiegel – Ukrajina ve své ústavě zakotvuje cíl vstoupit do Evropské unie a vojenské aliance NATO. Ve čtvrtek v parlamentu hlasovala pro novelu jasná většina poslanců. Prezident Petro Porošenko před hlasováním hovořil o „historickém dni“. Prezident Porošenko chce novelou ústavy zajistit občanům bezpečnost a zajistit si znovuzvolení.

říjen 2019 – EURACTIV – Porošenko, který v prezidentských volbách na přelomu března a dubna 2019 prohrál s Volodymyrem Zelenským, na konci minulého týdne vystoupil v parlamentu a vyzval svého nástupce, aby na prosincovém summitu NATO v Londýně požádal o vstup do takzvaného Akčního plánu členství v NATO.

červen 2020 – Spiegel – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský se může radovat: NATO přijalo jeho zemi do „Enhanced Opportunities Program“. V Rusku však bude rozhodnutí NATO pravděpodobně vnímáno jako provokace. Moskva již léta kritizuje rozšiřování NATO na východ a umísťování aliančních jednotek v bývalých sovětských republikách.

září 2020 – DBWV – Uprostřed mocenského boje v sousedním Bělorusku pořádá Ukrajina vojenské manévry společně s vojáky NATO. Cvičení začalo ve čtvrtek asi 180 kilometrů od Běloruska na západní Ukrajině.

leden 2021 – Deutschlandfunk – Přestože na východě Ukrajiny stále zuří válka, Kyjev se chce co nejdříve stát členem NATO. Ruský odpor je z pohledu vlády druhořadý. Očekává podporu nově zvoleného prezidenta USA Joea Bidena a má k tomu dobré důvody. Vedoucí Informačního a dokumentačního centra NATO v Kyjevě Vineta Kleine bilancuje uplynulý rok: „… V listopadu ukrajinské ministerstvo obrany poprvé pořídilo vojenské vybavení prostřednictvím dodavatelské agentury NATO NSPA.“ Ukrajina také v posledních třech letech výrazně posílila spolupráci s USA. USA dodaly moderní zbraňové systémy, včetně protitankových střel typu „Javelin“. Ukrajinští odborníci doufají, že za vlády budoucího amerického prezidenta Joea Bidena by se vztahy mohly ještě více utužit. Již v roce 2014, kdy byl Biden viceprezidentem, byl rozhodně pro poskytnutí vojenské podpory Ukrajině.

duben 2021 – Die Welt – Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk: „Pokud Ukrajinu nebude chránit aliance, jako je NATO, bude se muset vyzbrojit sama – včetně jaderných zbraní. Buď jsme součástí aliance, jako je NATO, a přispíváme k tomu, aby byla Evropa silnější, … nebo máme jedinou možnost, a to ozbrojit se,“ řekl ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk.

říjen 2021 – Tagesschau – Ukrajina si již dlouho přeje vstoupit do NATO. Lloyd Austin před několika dny prohlásil, že USA tento krok podporují a že žádná třetí země nemůže vetovat rozhodnutí NATO o přijetí členů. Lloyd Austina během své návštěvy ukrajinského hlavního města Kyjeva rovněž prohlásil, že Rusko je překážkou míru na východě Ukrajiny. Rusko hrozí NATO následky, pokud vojenská aliance podnikne další kroky k přijetí Ukrajiny, reagoval náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Rudenko. Rudenko však ponechal otevřenou otázku, jaká bude reakce Ruska. Generální tajemník Jens Stoltenberg v Bruselu uvedl, že Aliance spoléhá na kombinaci „věrohodného odstrašení“ a „úsilí o smysluplný dialog“ s Ruskem. Zároveň vyjádřil politování nad rozhodnutím Ruska uzavřít až do odvolání své stálé zastoupení při vojenské alianci a kancelář NATO v Moskvě.

prosinec 2021 – Spiegel – Vzhledem k napětí mezi Ruskem a NATO varovalo ministerstvo obrany v Moskvě západní vojenské atašé před rizikem ozbrojeného konfliktu. „V poslední době aliance NATO přešla k praktikám přímých provokací, které představují vysoké riziko přerůst v ozbrojenou konfrontaci,“ uvedl náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin. Fomin obvinil NATO z masivního nárůstu vojenské aktivity. Jen v roce 2020 se počet vojenských letů na hranicích Ruska zvýšil ze 436 na 710, uvedl. NATO také každoročně pořádá 30 velkých manévrů s bojovými scénáři proti Rusku. Fomin připomněl požadavky Ruska na bezpečnostní záruky a ukončení expanze na východ. Znovu varoval před možným vstupem Ukrajiny do NATO. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno pohrozil následky, pokud NATO postoupí dále do blízkosti Ruska.

prosinec 2021 – Sueddeutsche Zeitung – Ruský prezident Vladimir Putin důrazně obvinil USA ze současného napětí v Evropě. Rusko se podle něj dnes „nachází v situaci, kdy se musí o něčem rozhodnout“. Co přesně tím Putin myslel, neřekl. Jasně však varoval: „Je pochopitelné, že Rusko bude na nepřátelské kroky reagovat tvrdě a s odpovídajícími vojensko-technickými opatřeními, pokud naši západní kolegové budou pokračovat v extrémně agresivní linii. Máme na to plné právo.“ Zároveň ujistil, že si nepřeje „žádný vojenský konflikt ani krveprolití“. Putin svými ostrými výroky vyvinul tlak na vedení USA, aby okamžitě začalo jednat s Ruskem o nové bezpečnostní architektuře v Evropě. Ruský prezident výslovně hovořil o „dlouhodobém závazném dokumentu“, o který bude se svým americkým protějškem Joem Bidenem usilovat namísto „ústních prohlášení“. Rusko chce mimo jiné od Západu záruku, že Ukrajina, která se osamostatnila po rozpadu Sovětského svazu před 30 lety, nevstoupí do NATO. Karen Donfriedová, vrchní diplomatka USA odpovědná za Evropu, se ohradila proti „stále agresivnější rétorice“ Putina a „falešnému příběhu, který šíří Rusko, že Ukrajina chce vyprovokovat konflikt s Ruskem“. Zopakovala, že americký prezident Biden považuje za jediné schůdné řešení diplomatickou cestou, zejména prostřednictvím jednání v normandském formátu za účasti Německa a Francie jako prostředníků mezi Ruskem a Ukrajinou.

prosinec 2021 – Tagesschau – Rusko chce zase zastavit další rozšiřování NATO na východ. Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo USA, že provádějí „zvláštní operaci“ s cílem „zhoršit situaci na Ukrajině a zároveň přenést odpovědnost na Rusko“, uvedla mluvčí ruského listu Kommersant. Kreml již dříve prohlásil, že Putin chtěl od Bidena záruky, že se Ukrajina nestane součástí západní vojenské aliance NATO.

Biden v reakci na to prohlásil, že nepřipustí, aby někdo vytyčoval červené linie.

leden 2022 – Tagesspiegel – Joe Biden dal opět jasně najevo, že požadavek Ruska na zrušení dalšího rozšiřování NATO na východ nepřipadá pro USA v úvahu. Biden ostře varoval ruského vůdce Vladimira Putina před invazí na Ukrajinu. Invaze by vedla ke „katastrofě pro Rusko“, řekl Biden ve středu na tiskové konferenci k výročí založení Bílého domu. I v případě vojenského úspěchu na Ukrajině by ruská vojska utrpěla „těžké“ ztráty. Biden také znovu pohrozil rozsáhlými sankcemi proti Rusku: „Naši spojenci a partneři jsou připraveni uvalit na Rusko a ruskou ekonomiku vážné náklady a významné škody.“

Biden řekl, že má podezření, že ruští vojáci vstoupí na Ukrajinu.

Neptejte se mě, kdo za to může…

Dej vědět známým