Islámský vs. západní imperialismus

Autor: Hugh Fitzgerald, JihadWatch.com

3. listopadu 2019 v rámci politické kampaně Bernieho Sanderse v Minneapolis Ilhan Omarová prohlásila, že je šťastná, že může podporovat kampaň kandidáta, který „bude bojovat proti západnímu imperialismu a za spravedlivý svět“.

Člověk by rád věděl, co Omarová tím „západním imperialismem“ myslí. Američané nikdy neměli impérium. Filipíny ani Kubu, které v roce 1868 vyhráli ve španělsko-americké válce, nikdy nepřeměnili na kolonie a ani na jednom z těchto míst nevzniklo rozsáhlejší americké osídlení. V Africe nikdy neexistovala žádná americká kolonie, Libérie nebyla americkou kolonií, měla být nezávislým státem osídleným bývalými otroky. Jediným místem v Americe, kde měly Spojené státy ne kolonii, ale „teritorium“, je Portoriko, a to rozhodně není vykořisťováno americkými imperialisty. Od americké vlády dostává ročně 21 miliard dolarů a Portorikánci se viditelně necítí být oběťmi amerického „imperialismu“ požadujícími nezávislost. V roce 2018 volilo 500 000 z nich zůstat nezačleněným územím USA a pouze 7 000 chtělo nezávislost.

Snad měla Ilhan Omarová na mysli Brity coby typické „západní imperialisty“. Britské impérium je ale už dávno minulostí. Z území dnešní Indie, Pákistánu a Bangladéše se Britové zcela stáhli v roce 1947. Jako imperiální mocnost nejsou ani nikde jinde v Asii, a to ani v Hongkongu, který vrátili pod čínskou správu v roce 1997. Na Blízkém východě byli Britové v Iráku pouze jako držitelé mandátu, kterým měli za úkol přivést tuto zemi k plné nezávislosti, a té bylo dosaženo v roce 1932. Britové také pomohli vytvořit emirát ze Zajordánska, které nikdy nebylo britskou kolonií. V tom, co se nazývalo korunní kolonií v Adenu, přebývala malá britská posádka, ale žádní „britští kolonisté“. Aden bylo pouhé celní překladiště pro nakládku a vykládku lodí směřujících do a z Indie. V Jižní Americe se kolonie Britská Guyana osamostatnila v roce 1966. Další kolonie, Britský Honduras, se stala nezávislou zemí s názvem Belize v roce 1981. V Africe všechny bývalé britské kolonie, s jedinou výjimkou, získaly nezávislost do roku 1968. Tou výjimkou byla Jižní Rhodesie, která získala nezávislost, a nové jméno Zimbabwe v roce 1980. Jaké příklady britského imperialismu má Ilhan Omarová na mysli? Bermudy? Anguillu? Dvě miniaturní dovolenkové destinace, které nejsou vykořisťovány britskými kolonialisty, ale slušně profitují ze západního turistického ruchu? Opravdu si myslí, že by tyto ostrovy chtěly zpřetrhat své vazby s Velkou Británií?

Nebo že by Omarová měla na mysli francouzské „imperialisty“? Kde jsou ty francouzské kolonie, které ji tak urážejí? Francouzi opustili Alžírsko, svou poslední kolonii v severní Africe, v roce 1962, tedy před téměř 58 lety. Rozsáhlá území francouzské západní Afriky a francouzské rovníkové Afriky získala svou nezávislost už před rokem 1960. Možná má Ilhan Omarová jakousi nejasnou představu, že v těchto zemích Francouzi dosud vládnou. A co se týká dvou karibských ostrovů Guadeloupe a Martinik a dvou ještě menších ostrovů St. Pierre a Miquelon v severním Atlantiku, tam se právně nejedná o kolonie, ale o součást samé Francie s plnohodnotným zastoupením ve francouzském parlamentu.

Existuje však významný imperialismus, u něhož si můžeme být jisti, že ten Ilhan Omarová za imperialismus nepovažuje. Jde o imperialismus muslimských Arabů, kterým se nejen podařilo dobýt mnoho zemí a podmanit si jejich národy, ale kteří těmto národům vnucují své náboženství a dokonce i svou etnickou identitu. Mnozí z těch lidí, kdo přijali islám, ať už dobrovolně nebo z touhy vymanit se z obtížných podmínek, jimž byli coby „dhimmi“ (tolerovaní nemuslimové pod muslimskou vládou) vystaveni, se natolik dychtivě ztotožnilo se svými dobyvateli, že přijali arabská jména a v některých případech si dokonce přidali jméno „Sajíd“, což znamená, že se prohlásili za potomky Mohamedova vlastního kmene, Kurajšovců. Proto spisovatel V. S. Naipaul, učenec islámu Anwar Sheikh a mnoho dalších popsali islám jako nejúspěšnější imperialismus v historii, protože ti, kdo jsou jeho oběťmi, se zcela ztotožňují s těmi, kdo z nich oběti učinili. Naipaul o tom píše v knize Among the Believers (Mezi věřícími) – jak zjistil, Pákistánci, Malajci a Indonésané, ti všichni chtějí být „malí Arabové“.

Ta touha je logická. Koneckonců, Alláhovo poselství bylo doručeno arabsky a bylo doručeno Arabům sedmého století. V ideálním případě se má korán číst a citovat v arabštině. Muslimové, kteří se sklánějí k zemi v modlitbě, se musejí obracet směrem k Mekce v Arábii. Pouť „hadždž“ konají do stejné arabské Mekky. V důsledku toho všeho se mezi islámskými národy Arabové těší nejvyšší prestiži a nearabští muslimové se s nimi snaží identifikovat.

Mnohé z těchto obětí muslimsko-arabského imperialismu byly vyučovány, že svou před-islámskou historii mají považovat za nezajímavou a nepodstatnou; tuto část své historie proto vypustili jako patřící do „džáhilíja“, času nevědomosti. Dobrým příkladem je nezvyklý nezájem pákistánských muslimů o pozoruhodné zbytky města Mohendžodaro, jehož vznik se datuje do roku 2500 před Kristem, a je tedy jedním z prvních velkých měst na světě. Pochází ale z dob předislámské nevědomosti, a pro muslimy proto nemá žádný význam.

Mnoho z národů poražených muslimskými Araby nahradilo své domorodé jazyky arabštinou; počet mluvčích koptštiny v Egyptě, aramejštiny v Sýrii a tamazight v severní Africe se v průběhu staletí výrazně zmenšil. Dokonce i poté, co přemožené národy konvertovaly k islámu, byli coby nearabské považovány za podřadné. Berbeři v severní Africe, kteří jsou původním obyvatelstvem regionu, dnes ve svých zemích trpí arabským kulturním supremacismem, jejich jazyk tamazight se tam po dlouhou dobu nesměl vyučovat ani uznávat jako oficiální jazyk. Nyní se už na několika školách učit smí, ale berberská kultura je nadále potlačována. Kurdové, i když sami muslimové, byli také na straně obětí arabského imperialismu, který dosáhl apoteózy při vražedné operaci Saddáma Husajna s názvem al-Anfal, při níž jeho arabští vojáci povraždili 182 000 Kurdů.

Mnozí možná nevědí, že největší masovou vraždu v historii spáchali muslimové v Indii, kdy bylo během několika staletí mughalské vlády povražděno 70-80 milionů hinduistů (pozn. překladatele: celkový počet obětí celosvětového džihádu naleznete na konci článku). Hinduisté, kteří se rozhodli konvertovat, se stali předky dnešních muslimů v Pákistánu, Indii a Bangladéši. Ví vůbec Ilhan Omarová, jak se islám šířil? Že to bylo dobýváním Indie? Kolik hinduistů se stalo jeho obětí a kolik konvertovalo k islámu jen, aby si zachránilo život? Možná by stálo za to se jí na tyto záležitosti veřejně zeptat; její ukázka nevědomosti by řekla vše…

Kde jinde je vidět muslimský imperialismus? Všude, kde muslimové vraždí nemuslimy, aby posílili vlastní moc, jako v případě Boko Haram v Nigérii, Abú Sajjáf na Filipínách nebo v případě muslimů zabíjejícími Kopty v Egyptě. Jde o pokusy šířit v srdcích nemuslimů hrůzu, a pokud možno vyděsit je natolik, aby konvertovali, zabrat jim zem a někdy i povraždit ty, co odmítnou. Odlišným způsobem je muslimský imperialismus na postupu dokonce i v evropských zemích. Muslimům se podařilo vytvořit mnoho „No-Go zón“, kam se nemuslimové bojí vkročit, hasiči tam vstupují pouze s policejní ochranou a policie sama pouze ve skupinách. Je to nový druh imperialismu, kdy dobyvatelé nepřitáhnou jako ozbrojení útočníci, ale přijdou jako ekonomičtí migranti a pak začnou v dobytých zemích žít, stejně jako západní imperialisté v minulosti, na úkor domorodých obyvatel. Daří se jim to, aniž by museli kohokoliv porazit zbraněmi. Pouze proto, že jim bylo umožněno v těchto evropských zemích bezvěrců žít, zjistí, že mohou získat všechny představitelné výhody: bezplatné nebo dotované bydlení, bezplatnou lékařskou péči, bezplatné vzdělání, dávky v nezaměstnanosti, rodinné přídavky. Obrovské částky vyplácené státem těmto muslimským migrantům lze považovat za novou formu imperialismu, kde jeden člověk žije na úkor druhého v důsledku dobytí území nenásilnými prostředky a dotaženého těmi muslimy, kterým bylo povoleno usadit se hluboko za tím, o čem se vždycky učili jako o nepřátelské linii „Dar al-Harb“ (domu války). Tento islámský imperialismus je stejně účinný jako imperialistické dobývání v klasickém smyslu, a je o to nebezpečnější, že si jeho oběti ani neuvědomují, o co jde.

Sebejisté člence kongresu Ilhan Omarové, která je tak dychtivá bojovat po boku Bernie Sanderse proti „západnímu imperialismu“, by se dalo položit několik otázek:

Paní Omarová, můžete nám uvést příklady dnešního „západního imperialismu“, o nichž si myslíte, že je ho třeba řešit? Jen abych oživil vaši paměť, poslední americká kvazi-kolonie, Filipíny, získala plnou nezávislost v roce 1946. Portoriko je území a ne vykořisťovaná kolonie, každý rok dostává od americké vlády 21 miliard dolarů. V roce 2017 hlasovalo 97% Portoričanů pro zachování statutu nezačleněného území USA, což určitě naznačuje, že se necítí být Spojenými státy vykořisťovaní. Poslední dvě britské kolonie jakékoli velikosti, a to Jižní Rhodesie a Britský Honduras (nyní Belize), získaly nezávislost v letech 1980 a 1981. Malý městský stát Hongkong, který byl v té době poslední korunní kolonií, byl v roce 1997 k velké lítosti jeho obyvatel předán pod čínskou správu. Poslední francouzskou kolonií, která získala nezávislost, bylo Alžírsko v roce 1962. Hrstka malých francouzských ostrovů – Guadeloupe, Martinik, St. Pierre a Miquelon – je nyní politicky plně součástí Francie a vysílá delegáty do francouzského parlamentu. Takže z vašeho odhodlání bojovat s neexistujícím „západním imperialismem“ zůstáváme zmatení. Řekněte nám, prosím, co máte na mysli.

Ilhan Omarová by se mohla zamyslet, jestli nemá zanechat snah o nalezení příkladů onoho „západního imperialismu“, který ji tak znepokojuje, a zvážit jiné imperialismy mimo západní svět. Mohla by se podívat na muslimské Araby, kteří během posledních 1400 let nejen, že dobyli mnoho národů mimo Arábii, ale přesvědčili je, aby se při konverzi zcela ztotožnili se svými dobyvateli a dokonce přijali arabská jména, v některých případech jméno Sajíd, aby se identifikovali jako potomci Prorokova kmene.

Považuje podmaňování si mnoha zemí a národů muslimskými Araby za „imperialismus“, nebo trvá na tom, že se to týká pouze západních mocností?

Dalo by se jí zeptat, jak vnímá Egypt, kde celou populaci tvořili až do příchodu Arabů koptští křesťané. Jak proběhl přechod této země z téměř 100% koptské na 85% muslimskou? Má Ilhan Omarová nějaký komentář k tomu, jak většina muslimů zachází s koptskými křesťany, kteří zůstali? Dalo by se jí také zeptat, co se stalo se zoroastrovci v Persii, kteří poté, co zemi dobyli muslimští Arabi, téměř vymizeli – s výjimkou skupiny, která našla útočiště v Indii, kde jsou od té doby známí jako pársové. Dalo by se ji také požádat, aby se vyjádřila k situaci oněch severoafrických Berberů dnes, to znamená těch Berberů, kterým se podařilo odolat arabizaci Alžírska a Maroka a kteří museli za zachování berberského jazyka, kultury a identity tvrdě bojovat.

Paní člence kongresu by se dalo položit mnoho dalších otázek, ale zakončeme naše dotazování dvěma závěrečnými.

Paní Omarová, muslimští imperialisté, kteří dobyli Indii, vyvraždili za několik staletí muslimské nadvlády 70 až 80 milionů hinduistů. Chtěla byste nám říct, co si o této skutečnosti myslíte? A dokonce i dnes mají muslimští teroristé, někteří bydlící v Pákistánu, indické hinduisty stále na mušce. Vzpomeňte si na ty, kdo zaútočili na budovu parlamentu v Dillí nebo kdo v roce 2008 napadli 10 různých míst v Bombaji. O co si myslíte, že jim jde? Velká část indického území byla v roce 1947 vydána k vytvoření muslimského Pákistánu (tehdy Západního Pákistánu) a muslimského Bangladéše (tehdy Východního Pákistánu). Přesto muslimští teroristé v Indii dál útočí. Chtějí nyní dobýt zbytek Indie? To jejich džihád proti indickým bezvěrcům nikdy neskončí?

A ještě jedna poslední věc, paní Omarová.  Zemřelý učenec islámu Anwar Sheikh, který vyrostl jako muslim, napsal slavnou větu, že „islám je nástrojem arabského supremacismu“. Chtěla byste pohovořit o tom, co touto lapidární formulací myslel?

Připomenutí těchto otázek a faktů by snad mohlo způsobit, že bude paní Omarová s tupením „západního imperialismu“ opatrnější a že kolem tématu „imperialismu“ bude našlapovat velmi opatrně – to když si uvědomí, že druzí jsou připraveni a ochotní diskutovat i o jeho arabské a muslimské podobě, která je mnohem rozsáhlejší a má za sebou mnohem více obětí, než cokoli, co napáchali „západní imperialisté“. Pokud by se rozhodla – pro sebe netypicky – o imperialismu přestat úplně mluvit, byl by to toužebně očekávaný výsledek.

Překlad: BezCenzury.org

Pozn. titulek článku v originále: Ilhan Omarová a „západní imperialismus“

Pozn: celkový počet obětí celosvětového džihádu naleznete v knize Billa Warnera – Síra, život Mohameda, v kapitole Slzy džihádu, str. 74.